Na severní frontě není klid

Rozpačitý výsledek švédských voleb

Švédsko má za sebou bouřlivý týden. Ze zpráv, které prolétly českým mediálním prostorem, mohl člověk nabýt dojmu, že nastal zlom a tato skandinávská země se konečně chystá zbavit okovů politické korektnosti, která ji tak dlouho zaslepovala. Očekávalo se proto drtivé vítězství pravicových Švédských demokratů, prosazujících výrazně striktnější imigrační politiku. Je ale skutečně důvod k obavám?

Švédské volby ukázaly především roztříštěnost společnosti. Sociální demokraté si nakonec se svými 28 procenty hlasů udrželi pozici vedoucí strany, ačkoli jejich popularita ve srovnání s předcházejícími roky klesla takřka o tři procenta. O žádný dramatický obrat však nejde. Druhé místo zaujala strana Umírněných a třetí pozici získali Švédští demokraté. Ti skutečně poskočili výš a ve vzduchu tak stále visí otázka, jestli je jejich vzestup důvodem k obavám.

 

Za hranicemi nacionalismu

Strana Švédských demokratů je poměrně mladá. U jejího zrodu v roce 1988 stáli ultrapravicoví extremisté a jejím prvním předsedou se nepřekvapivě stal neonacista Anders Klarström. O pár let později se rozpadla Jugoslávie a Švédsko pocítilo poprvé od druhé světové války výraznější příliv válečných uprchlíků. Panovaly podobné společenské nálady jako dnes, čím dál více hlasů volalo po zpřísnění azylové politiky, lidé popřávali pravicovým extremistům více sluchu než dřív. Švédští demokraté …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky