par avion

Z arabského tisku vybral Jan Kondrys

Brzy uplyne osm let od doby, kdy se na Blízkém východě zvedla revoluční vlna eufemisticky nazývaná „arabské jaro“, která na svém počátku vzbudila nemalé naděje na demokratickou transformaci arabského světa. Výsledek je známý: v Egyptě byla po řadě peripetií restaurována diktatura v posílené formě, v Sýrii pomalu směřuje ke konci brutální konflikt se stovkami tisíc obětí, Libye je zhrouceným státem, ovládaným konkurenčními milicemi, na Bahrajnu byl udržen stávající řád za pomoci saúdských tanků, zatímco Jemen krvácí a hladoví pod Saúdy vedenou vojenskou intervencí bez většího zájmu světové veřejnosti. Pouze Tunisko se vymyká této katastrofální bilanci, byť jeho relativně úspěšný přechod k demokracii kazí vážné ekonomické problémy. Nelze se divit, že se řada arabských intelektuálů a komentátorů k tématu „arabského jara“ a k analýze příčin jeho nezdaru neustále vrací. Naposledy tak učinila libanonská akademička a liberální politička Muná Fajjád ve svém textu …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky