Nedávno jsem na Facebooku začal sledovat skupinu Čechija UA. Na sociálních sítích je to pravděpodobně největší komunita Ukrajinců pracujících v České republice – v současnosti má přes 46 tisíc členů. Většinu statusů zde tvoří pracovní nabídky, ovšem trochu jiné než ty, na které jsme zvyklí. Největším lákadlem je vysoký počet pracovních hodin. Za hodinu se platí 90, 100 nebo nanejvýš 110 korun, cestou k výdělku je tedy především vytrvalost v práci. Výjimkou nejsou poptávky po zaměstnancích schopných odpracovat více než 300 hodin měsíčně, ačkoli ty už přece jen mezi eventuálními zájemci vyvolávají pochybnosti o lidských možnostech. Zbytek příspěvků umožňuje sledovat celou cestu běžného Ukrajince za prací do Česka – od získání potřebných dokladů přes shánění bydlení až po nákup domácích pelmeňů. Samozřejmě je lepší příliš nezobecňovat, vždyť ukrajinské vysoké školy poskytují obstojné vzdělání a kvalifikovaní IT specialisté, technici či lékaři u nás snadno najdou dobře placená místa. Přesto má podobný vhled do světa lidí obstarávajících hladký chod našeho rostoucího hospodářství svou cenu.