Kdesi, někdo

Poezie čerstvého držitele Drážďanské ceny lyriky Bastiana Schneidera se vzdouvá napětím – v básních se postupně zjevují stále další zneklidňující významy: „voda je teď všude/ Středozemní moře je všude/ státy jsou státy/ tažní ptáci mají vnitřní kompas/ kdesi si hrají ryby s mrtvým dítětem“.

***

Slunce svítí// kdesi někdo leží na posteli a prohlíží si trhliny na stropě pokoje/ ve vzdálené zemi vypukla válka/ jabloně kvetou/ snad je pravda, co stojí v novinách/ dnes svítí slunce/ trhliny na stropě – proti tomu se nedá nic namítnout.

Válka trvá/ slunce svítí/ kdesi někdo peče jablečný koláč/ snad mají noviny pravdu/ trhliny vypadají jako vzdálená země/ slunce vypadá jako vzdálená země/ válka trvá/ noviny jsou staré/ jablečný koláč chutná velmi dobře/ potmě nejsou trhliny na stropě pokoje vidět.

 

***

Mravenci počítají své kroky// nebe je zatažené/ v piniích hnízdí nějaký pták/ Ebola by mohlo být jméno bohyně/ bůh mravenců nemá jméno/ teď vykukuje slunce/ někdo marně hledá piniová semínka/ kuřátko se dívá z hnízda/ ten pták se nejmenuje Ebola.

Mravenci počítají/ slunce hoří/ kuřátko létá příliš brzy/ v novinách je to jméno slyšet už jen jednotlivě/ snad mravenci nemají žádného boha/ slunce stojí v zenitu/ z pinií kape pryskyřice/ Ebola se …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky