Kdesi, někdo

Poezie čerstvého držitele Drážďanské ceny lyriky Bastiana Schneidera se vzdouvá napětím – v básních se postupně zjevují stále další zneklidňující významy: „voda je teď všude/ Středozemní moře je všude/ státy jsou státy/ tažní ptáci mají vnitřní kompas/ kdesi si hrají ryby s mrtvým dítětem“.

***

Slunce svítí// kdesi někdo leží na posteli a prohlíží si trhliny na stropě pokoje/ ve vzdálené zemi vypukla válka/ jabloně kvetou/ snad je pravda, co stojí v novinách/ dnes svítí slunce/ trhliny na stropě – proti tomu se nedá nic namítnout.

Válka trvá/ slunce svítí/ kdesi někdo peče jablečný koláč/ snad mají noviny pravdu/ trhliny vypadají jako vzdálená země/ slunce vypadá jako vzdálená země/ válka trvá/ noviny jsou staré/ jablečný koláč chutná velmi dobře/ potmě nejsou trhliny na stropě pokoje vidět.

 

***

Mravenci počítají své kroky// nebe je zatažené/ v piniích hnízdí nějaký pták/ Ebola by mohlo být jméno bohyně/ bůh mravenců nemá jméno/ teď vykukuje slunce/ někdo marně hledá piniová semínka/ kuřátko se dívá z hnízda/ ten pták se nejmenuje Ebola.

Mravenci počítají/ slunce hoří/ kuřátko létá příliš brzy/ v novinách je to jméno slyšet už jen jednotlivě/ snad mravenci nemají žádného boha/ slunce stojí v zenitu/ z pinií kape pryskyřice/ Ebola se dá těžko zapamatovat/ mravenci počítají své kroky.

 

***

V autogrilu// někdo dává kuřecí nugety do fritézy/ někde padá kuchyňská skříňka ze stěny/ úplně vzadu je plot/ s tím volně žijící kuřata nepočítala/ všude leží střepy/ plot z dálky vypadá jako spirála/ strouhanka je křupavá/ ochota pomoci je velká/ plot z dálky vypadá neostře/ máme sladkokyselou omáčku nebo barbecue nebo kečup.

Podle střepů lze poznat věci, co tu byly/ někdo mluví o přechodném řešení/ volně žijící kuřata nejsou volná/ střepy jsou ostré/ plot se brání, čím jsme blíž/ volně žijící kuřata nevědí, co je plot/ někdo mluví přechodně/ někdo se odtrhává/ to byl kdysi nejoblíbenější hrníček/ fritéza se musí čistit každý den.

 

***

Léto je staveniště// kdesi letí nad městem vrtulník/ dnes máme brambory/ nemáme toleranci, říká někdo/ staveniště je velmi hlučné/ vrtulník je hlučný/ brambory zas chutnají velmi dobře/ neobydlený dům hoří/ slunce pálí na hlavy stavebních dělníků/ rotory krájejí vzduch/ brambory chutnají.

Tolerance je slovo/ staveniště je slovo/ tělocvična hoří/ vrtulník chce kdesi přistát/ brambory nejsou připálené/ tolerance, říká někdo/ stavební dělníci se stahují do úkrytu/ spolkový dům hoří/ léto je horké/ léto je slovo/ vrtulník letí kdesi nad městem/ máme brambory.

 

***

Nafukovací gumová zvířata// spí s otevřenýma očima/ kdesi někdo háže kámen do vody/ blýská se/ auta jedou rychleji, než je dovoleno/ cvrčkové vypadávají z taktu/ krokodýli se dají sotva rozeznat od draků/ jak dlouho kámen potřebuje na to, aby se potopil, nehraje roli.

Zase blesk/ doprava zhoustla/ cvrčci už nejsou slyšet/ létat dnes umějí všechna zvířata/ to je doba/ stěrače se tomu marně brání/ ve světle blesků silueta obrovské želvy/ teď se ten kámen vynořil/ ve Francii jsou počasí a doba stejné slovo/ cvrčci zase spouštějí.

 

 

***

Na zdi domu stojí// tažní ptáci ven/ kdesi jsou lidé ve vozovce/ Středozemní moře je jedno z nejmenších světových moří/ někdo mluví o bezpečných státech/ lidé a tažní ptáci se dají zaměnit, občas/ dopravní hlášení prosí o opatrnost/ Segwaye projíždějí podél promenád/ nafukovací čluny jsou vyprodané/ Středozemní moře leží uprostřed/ kdesi si hrají děti s mrtvou rybou.

Některé státy patří k Evropě/ tažní ptáci neumějí číst/ může docházet k dopravním zácpám a omezením/ na zdi domu stojí: Touritsts are terrorists/ kdesi proniká voda/ Středozemní moře je největší středozemní moře/ státy se nemohou dohodnout/ lidé nejsou tažní ptáci/ lidé jsou ve vozovce/ pro Segway platí povinnost mít helmu/ voda je teď všude/ Středozemní moře je všude/ státy jsou státy/ tažní ptáci mají vnitřní kompas/ kdesi si hrají ryby s mrtvým dítětem.

 

Z německých originálů přeložil Radek Malý.

Bastian Schneider (nar. 1981) pochází ze Siegenu v Severním Porýní­-Vestfálsku. Studoval francouzskou filologii. Naposledy vydal sbírky Irgendwo, jemand (Kdesi, někdo, 2017) a Die Schrift, die Mitte, der Trost – Stadtstücke (Písmo, střed, útěcha – městské skladby, 2018). Žije a pracuje v Kolíně nad Rýnem a ve Vídni. Spolu s Janem Škrobem je držitelem Drážďanské ceny lyriky za rok 2018.