V polovině listopadu otiskl francouzský deník La Libération dlouhý článek s názvem Český premiér, jeho syn a zneužívání evropských fondů. Text vyšel jako reakce na návštěvu Andreje Babiše v Paříži a je dokladem zvýšené pozornosti k dění v České republice. Autorka textu Nelly Didelotová o Babišovi otevřeně mluví jako o „populistickém premiérovi“ a podivuje se tomu, že ministerského předsedu obvinil vlastní syn. „Jako by to byl film o mafiánech,“ píše Didelotvá a vysvětluje: „Populistický premiér chtěl držet svého syna daleko od dění kolem zneužívání evropských dotací.“ Svůj článek zaměřuje především na detailní popis podnikatelské i politické kariéry Andreje Babiše. Popisuje, jak vedl své podniky a jak v roce 2011 vstoupil do politiky se svým hnutím ANO. Uvádí, že i přes trestní stíhání Babiš vyhrál volby a v prosinci 2017 se stal předsedou menšinové vlády. Teď, jak soudí, se ovšem jeho pozice otřásá. Vize politické změny v Česku je podle ní přesto v nedohlednu. Situace na české politické scéně je totiž značně rozmlžená a plná nenormálních praktik, což autorka dokresluje popisem vlastnických vztahů ve společnosti Agrofert a hlavně střetem zájmů, do něhož se Babiš dostal. Didelotová sbírala informace i v Praze u politologa Michela Perottina z Univerzity Karlovy. Babiš se podle jejích slov snaží vyvolat soucit tím, že se staví do role oběti mediálních skupin a zkorumpovaných politiků. „Uvidíme, zda mu soucit bude stačit k tomu, aby si udržel důvěru Čechů,“ zakončuje autorka svůj článek.
Už na konci října se ve Francii a částečně i v Belgii formovalo „hnutí žlutých vest“, které protestuje proti zvyšování cen pohonných hmot. Deník Le Monde se ve svém článku z 22. listopadu věnuje právě „žlutým vestám“, seskupení, u jehož začátku stála terapeutka z Bretaně Jacline Mouraudová. Ta totiž na svém facebookovém profilu zveřejnila video, které spustilo nebývalou vlnu nespokojenosti po celé Francii. Nevole se zvedla proti „loi Macron“, jednomu ze zákonů prosazovaných kabinetem prezidenta Emmanuela Macrona, který s jeho pomocí hodlá pozvednout francouzskou ekonomiku. Zvyšování daní za benzín a naftu jde podle něj ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů, jež vedou ke klimatickému oteplování. Za poslední rok se ve Francii podle deníku zvýšila cena benzínu o 19 centimů, což je skoro o pět korun za litr. Le Monde se zajímal, zda je skutečným viníkem kabinet prezidenta Macrona, který své rozhodnutí hájí ekologickým opatřením. Dochází k závěru, že jen zčásti. Výrazné zvýšení cen je především následkem zvýšení kursu ropy, který je nejvyšší od roku 2014. Deník si následně pokládá zajímavou otázku: Kam přesně jdou peníze z benzínu a nafty? Z vybrané daně, jež činila jen letos 34 miliard eur, se na ochranu životního prostředí a snížení skleníkových plynů v ovzduší převede pouhých 20 procent. Zbytek si rozdělí stát a samosprávy. Pozoruhodný je i vhled mezi protestující „žluté vesty“. Jedná se hlavně o nižší střední třídu a lidi z provincií. Ti si mnohdy připadají od rozhodování v Paříži odstrčení. Nyní se hnutí, které nemá jasné vedení a jehož poznávacím znakem jsou právě žluté reflexní vesty, dostalo až do pozice, kdy s ním jedná ministerstvo vnitra. Blokování silnic a dálnic totiž za pouhých šest dní vedlo téměř ke kolapsu dopravy. Novinář Adrien Sénécat na závěr dodává, že se stát nesmí protestujícím divit, když není schopen poskytnout věrohodné důvody zvyšování cen za pohonné hmoty.
Na začátku listopadu Paříž jako obvykle hostila hudební festival Pitchfork. Ve třech dnech se v Grand Halle ve čtvrti La Villette odehrála přehlídka současné nezávislé hudby – od elektronické přes hip hop po rock a folk. Festival, který je spojen se stejnojmenným americkým serverem, se v Paříži koná od roku 2011. A kromě severoamerických interpretů se zaměřuje i na domácí nezávislou scénu. Letošní přehlídka se stala jednou z nejúspěšnějších – alespoň podle hodnocení magazínu Les Inrockuptibles, jenž si všiml mimo jiné koncertu Maca DeMarca. Kanadský zástupce „popelářského rocku“ své vystoupení pojal dost neotřele, když na pódium pozval fanoušky z publika, aby si s ním dali pivo. Během setu, který v jednu hodinu ráno zakončil společně se svým teprve jedenáctiletým fanouškem, představil své nejnovější album This Old Dog. Francouzské hudební servery takřka jednohlasně politovaly všechny, kteří nestihli přijít na zahajovací páteční koncert norské skupiny Boy Pablo v níž účinkuje zpěvák s chilskými kořeny Nicolás Pablo Rivera Muñoz. Obvyklým mediálním tématem se opět stali návštěvníci a návštěvnice festivalu. Podle poněkud laického sociologického odhadu se na festivalu Pitchfork setkávají především „cool Pařížanky a Pařížané nebo turisté z Británie, USA a také Skandinávie“.