Den

Náš život

je jako ten kalendář na zdi

krajina už není nejsvěžejší

 

Když v noci přijdou přátelé

navařím plný stůl jídla

žádné nezapomenu osolit

Nemusíme ani pít

a řeč plyne bez přestání

všichni jsou v náladě

i kuřecí pařátky ohlodáme doběla

 

Za úsvitu

se přátelé vytratí

ve světle lampy

Slunečnice na závěsu

je stále nádherná a šílená

popel cigaret na hromádkách a krásné

rybí kosti

se vzpříčily v našem hrdle

Ani se na sebe nepodíváme

a zalezem do postele

 

 

Báseň v překladu Lukáše Zádrapy vybrala Michaela Velčková

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky