minirecenze

Zuzana Dostálová, Pavla Horáková, Alena Scheinostová

Johana

Paseka 2018, 200 s.

Johana je obyčejná holka z Prahy. Narodila se v polovině sedmdesátek, ve čtrnácti prožila sametovou revoluci, pak divoké devadesátky, přelom milénia, teď je jí čtyřicet a žije sama, stejně jako její matka a prababička. Román vyšel začátkem letošního roku a z reakcí na internetu lze soudit, že se z něj stal docela hit. Důvody mohou být různé – mě k četbě nalákalo především to, že se jedná o román napsaný třemi autorkami, které se primárně neprofilují jako romanopiskyně. Knihu navíc vydalo nakladatelství Paseka, což by také měla být určitá záruka kvality. Ale výsledný zážitek z četby je tak trochu plichta, na čemž se shodují mnohé literární bloggerky i uživatelé serveru Databáze knih. Trio Dostálová–Horáková–Scheinostová sice napsalo čtivou knihu, nenabízí ale deprimované postavě žádné životní východisko, a čtenáři tím pádem ani žádnou katarzi. Text údajně vznikal metodou štafetového …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky