Že se v postsovětské hudbě něco děje a není to jen znovuobnovení Alexandrovců, u nás obvykle příliš nereflektujeme. Produkce vydavatelství Little Big Family, která se v současnosti prosazuje i v Evropě, ovšem stojí za pozornost, ať už jde o provokativní petrohradskou skupinu Little Big, estonského rappera Tommyho Cashe, rapperku tatarského původu, která si říká lakonicky Tatarka, horrorcoreové duo ICE3PEAK nebo třeba o folkrockové podivíny s obří balalajkou The Hatters.
Petrohradská skupina Little Big, která proslula svými bizarními sarkastickými klipy namířenými vůči popkulturním, ale i jiným stereotypům a jejímiž nejvýraznějšími členy jsou rapper a performer Ilja „Iljič“ Prusikin a liliputánka Olimpija Ivleva, vydala své první album With Russia From Love v roce 2013 a před nedávnem dokončila třetí desku Antipositive. Žánrově se Little Big řadí k ravu, kořenů bychom však našli více. Jejich stylizace je na první pohled inspirována jihoafrickými Die Antwoord, na jejichž petrohradském koncertu ostatně vystoupili jako předkapela, ale patrný je i vliv punkové estetiky. Vedle toho jde o parodickou reminiscenci na projekty devadesátých let, především na komerčně zaměřené techno formace 2 Unlimited, Snap nebo Culture Beat, a patrný je i vliv undergroundových soundsystémů či konceptuální dance music v podání The KLF nebo The Shamen. Samotná hudba nicméně zdaleka není jediným – ani hlavním – výstupem tohoto obskurního projektu. Těžištěm aktivit Little Big je totiž tvorba provokativních videoklipů, za které už skupina získala i několik ocenění.
Pilotním videem byl klip k sarkastické skladbě Everyday I’m Drinking, která zesměšňovala snad všechny stereotypy, které lze s Ruskem spojit, od nadměrné konzumace vodky přes tanec kazačok, matrjošky a ruské kuželky až po vyfabulované rituální ničení balalajky na pódiu, jež má být parodickou aktualizací způsobů západních rockerů. Dodejme, že ironie nebyly ušetřeny ani členky skupiny Pussy Riot. Následně se Little Big ve svých videoklipech vypořádali s fenoménem stadionové agresivity fotbalových fanoušků (ve videu Russian Hooligans), s všudypřítomnou manipulací s podobou těla a reklamními klišé (Hateful Love) a konečně s lascivním sexismem (Big Dick). Stejně jako mnozí před nimi i oni se pokusili dostat na hranu mezi tím, co lze v současném digitálním veřejném prostoru považovat ještě za akceptovatelnou sexuální symboliku a co už působí jako dekadentní oplzlost.
Provokativní video Give Me Your Money natočili Little Big se spřízněným estonským rapperem Tommym Cashem a vysmáli se v něm povýšenecké mentalitě Rusů, kteří se cítí být nadřazeni lidem z bývalých satelitních sovětských republik. Skladbu U Can Take zase nahráli spolu s bloggerkou a rapperkou Irinou Smelajou alias Tatarkou, a to v její rodné tatarštině. Video si bere na paškál putinovskou zlatou mládež, ztracenou v labyrintu zábavního průmyslu a drogové závislosti. Obě skladby vyšly na druhém albu Funeral Rave z roku 2015, které znamenalo zásadní průlom v kariéře skupiny.
Letos na jaře Little Big – poněkud nestandardně – zveřejnili první polovinu desky Antipositive. Na YouTube se vzápětí objevila dehonestace punkového klišé, klip Punks Not Dead. Ruští hudební podivíni ve videu bravurně zparodovali známý videoklip ke skladbě Breath od The Prodigy, a zasadili tak význam termínu „punk“ do nového kontextu. Video ke skladbě Faradenza zase paroduje maskulinitu a plážové fantazie, jak je známe třeba z italského popu. Dosavadním vrcholem absurdity je ovšem videoklip Lolly Bomb, který pojednává o lásce severokorejského diktátora Kim Čong-una k atomovému arzenálu, jenž je zde jako „osobní bomba“ personifikován v podobě věrné přítelkyně. Došlo i na drobný výsměch slovinským Laibach, kteří v roce 2015 odehráli v Severní Koreji koncert. Právě s Laibach však mají Little Big dost společného, jakkoli sami kladou důraz spíše na snadno čitelnou parodii a popkulturně povrchní kontroverzi než na travestii mocenských symbolů a nápodobu totalitního manýrismu a nástrojů propagandy, jak to činí slovinský projekt.
Na podzim ruští hudební trollové vydali druhou část alba Antipositive a video z názvem Skibidi, které je spektakulární variací na různé masové taneční kreace. Během několika týdnů od uveřejnění skladby tato parodie „medvědího tance“ na YouTube podnítila nespočet remaků a parafrází. Všudypřítomná a všepožírající popkultura tak vyzývá ke stále novým přehodnocením sebe samé i své pozice v dnešním světě.
Autor je publicista.