Všechno proserete. V bezdůvodné pýše odmítáte všechno, co neodpovídá vysokým intelektuálním standardům a posledním výspám poznání sociologické a filosofické vědy, to znamená, že svět je složitý přesně tak jako psychické stavy badatelů, způsobené chorobným sklonem komplikovat z rychlíku zahlédnuté plynutí skryté skutečnosti.
Pletete si umění s výzkumem a vědeckým experimentem. Laboratoř bůhvíčeho, takový nápis si dejte namísto označení Galerie nebo Divadlo, jen a jen matete, a proto jste nedůvěryhodní. Jak je možné, že jste se s vaším sofistikovaným a kritickým přístupem zbavili všech kritérií? Moderní umělci minulosti také rádi teoretizovali, pravda, byli to taky vesměs neempatičtí hysterikové, dílo ale stálo tak nějak v popředí. Perverzní stav, kdy je pouhým komentářem, ilustračním přívěskem badatelské činnosti na poli dříve obdělávaném inspirací a transem, je perverzní. Žádná radost, jestli mi rozumíte.
Na vaše mudrlantské instalace, toxické obrazy a 3D rekvizity z béčkových hororů, kterým se dříve říkalo sochy, se nedá dívat jinak než s tichým úžasem. Vystavujete na odiv tápající mentální sračky a ještě chcete, aby o nich lidé přemýšleli a četli brožury, které je nesrozumitelně vysvětlují, protože nejste schopni do svých opusů vtělit ani jejich smysl. Možná by stálo za to se zamyslet, jestli to není tím, že žádný nemají.
Co s divadlem, se kterým nemůžete na televizí degenerovaný venkov, protože rezignovalo na iluminaci zrcadlením a proměnilo se v peepshow pohybových esejů a literátských exhibicí? Musí mít kůlový hajp nebo variabilní hlediště, kde i deset sedadel vypadá dobře. Můžeme také hovořit o filmu, i o dokumentárním, ale takoví nihilisté nejsme. Tuzemskými podřadnými kopiemi soudobé evropské literatury by se seriózně zabývalo akorát prase, a taky to dělá. Všechno tlačené přes hlavu, tak proč to působí jako z prdele? Všichni chytří jak rádio, nudní jak poledne, bezděčně generujete polosvět akademizované naivity, ojížděný vyžírkou vychcaného kulturněprovozního komunálu.
Máte spasitelské ambice, ale umění, které má proměňovat společnost, a ne různě mrtvou atmosféru v elitních klubech duševní onanie, musí být univerzální, musí mít vrstvy pro všechny (příčetné) vrstvy, abych to srozumitelně vysvětlil, a dodávám, že já to neumím, ale já nejsem umělec, jsem diverzant. Že jsem umělec, říkám proto, aby vám nechutnala ranní káva položená mezi Tvarem a Hostem. Jinak na to lidé všech vrstev s výjimkou moderních snobů serou a chodí jen na výstavy, kde můžou skákat děcka, aby den plný jejich otravování rychleji utekl, do Studia Dva, kde Chýlková je „vždycky dobrá“, a do multiplexu, kde táhne katolický lascivní kýč, protože ani v hloubi Vánocemi rozkochaných duší si rovni být nechceme.
Neurážím vás kvůli honoráři, ale kvůli nápravě (ano, idiot). Jistěže už je pěkné heslo Umění lidu! neuplatnitelné a lidové umění dneška je nenávist, ale snad by bylo možné ztlumit masochismus, s nímž nedůvěřujete praktické síle oboru, o kterém tak intenzivně teoretizujete. Změnu nepřinese model nějakého proudu, ale proud. A jestli deklarujete, že změna (tedy reálný proud) už není možná, protože to vyžaduje nastavení složitého mechanismu společenských procesů… (promiňte, právě jsem usnul), nebo jen (upřímněji) připouštíte, že lidé jsou odjakživa hovada (Čapek říkal hlupáci) a dnes navíc hovada s obrovskými možnostmi vyžití (neříkám, že ne), tak si to i s přeintelektualizovaným cajkem hoďte. Lidé tvoří stáda křesťanských ovcí, vlastenecké hordy či zástupy pažravců s nákupními vozíky, ale ještě jsem nepotkal člověka, který by pohrdl nabídkou hlubokého úžasu.
Hezký den!