Česká policie v noci na neděli 26. února v Praze zadržela Sáliha Muslima, předáka syrských Kurdů a bývalého předsedu kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD), která je hlavní politickou silou v syrské Rojavě. Ačkoli se původně spekulovalo o tom, že na Muslima byl Interpolem vydán eurozatykač, později se ukázalo, že o jeho vydání usiluje pouze Turecko, které jej, stejně jako celou řadu jiných kritiků Erdoğanovy vlády, označuje za teroristu. Po zveřejnění zprávy, že byl Muslim v České republice zadržen, se do Prahy sjeli především němečtí Kurdové a uspořádali demonstraci, na níž žádali jeho propuštění. Upozorňovali na to, že Muslim se dosud svobodně pohyboval po západní Evropě, nedávno například přednášel v Evropském parlamentu, a reprezentuje politickou sílu, která je důležitým spojencem Západu v boji proti takzvanému Islámskému státu. Pražský městský soud následně propustil Muslima na svobodu, protože neshledal důvod pro uvalení vazby.
V pondělí 5. března demonstrovaly tisíce lidí po celém Česku proti zvolení poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček se jako policista v listopadu 1989 účastnil zásahů proti demonstrantům a používal proti nim násilí, čehož dle svých slov nelituje. Petici za jeho propuštění podepsalo celkem 40 tisíc lidí. Následující den Ondráček na funkci z vlastní vůle rezignoval.
Zhruba 200 lidí prošlo 8. března Prahou v rámci feministického průvodu „Ženy na Hrad!“, jenž byl součástí demonstrací a stávek u příležitosti Mezinárodního dne žen. Ty se konaly po celém světě a měly připomenout trvající diskriminaci žen, jež se projevuje například nižšími platy ve srovnání s muži. V Česku se připomínky MDŽ nesly i v duchu kritiky vůči nově inaugurovanému prezidentovi Miloši Zemanovi, jenž je znám svými sexistickými výroky. Pochod proto symbolicky končil na Hradčanském náměstí, kde jeho účastníci skandovali například heslo: „Na Hrad ženu, chceme změnu!“
Obvodní soud pro Prahu 6 vynesl rozhodnutí ve věci obsazení usedlosti Šatovka v Šáreckém údolí skupinou squatterů. Dosud nepravomocný verdikt odsuzuje devět lidí k padesáti hodinám veřejně prospěšných prací a uhrazení náhrady škody ve výši 6100 korun. Všichni obžalovaní se proti rozsudku odvolali, takže řízení bude pokračovat u vyšší soudní instance. Připomeňme, že v minulosti nebyl squatting soudy hodnocen jako trestný čin a aktivisté za něj často nebyli uznáni vinnými ani v přestupkovém řízení.