Místo, kde se píší příběhy

S Milem Janáčem o hospodách a literatuře

Novela Mila Janáče Milo nemilo, která se z větší části odehrává v hospodách a nálevnách, je jedním z literárních objevů loňského roku. Kniha, jež se dostala mezi deset finálových titulů ceny Anasoft litera, se odehrává ve východoslovenské Gelnici, ale i v porevoluční Praze a o současném světě vypovídá víc než většina současných společenskokritických próz.

Váš debut Milo nemilo je vtipným popisem života na okraji – jak mimo centrum geografické, tak společenské. Hodně se v něm pije alkohol, užívají zakázané látky a dějí se velmi bizarní věci. Nakolik je tento děj osobní?

Základnou líniou knihy je prevádzkovanie krčmy v malom mestečku na východnom Slovensku. Taký príbeh by som si doma za stolom pri popíjaní mliečneho koktejlu zrejme nevymyslel, musel som ho zažiť. Pred šiestimi rokmi dostal môj kamarát nápad otvoriť bar na gelnickom amfiteátri a spýtal sa ma, či by som mu nepomohol čapovať. Keďže som v tom čase bol už nejaký ten piatok nezamestnaný, súhlasil som. To, čo sa v knihe odohráva, má teda reálny základ. Samozrejme, nie je to len čisto reportážne zaznamenávanie udalostí, občas skutočnosť zámerne trochu hyperbolizujem, občas si úplne vymýšľam. Je to teda mix toho, čo sa naozaj odohralo, a mojich mystifikácií. Podobne je to aj s postavami v knihe. Niektoré majú svoje reálne predobrazy, iné sú úplne vymyslené. Pred …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky