Co dělat, když jsi nejlepší?

Japonský autor tvořící pod jménem ONE ve svých komiksových předlohách populárních anime One Punch Man a Mob Psycho 100 vychází z klišé superhrdinského žánru. V příbězích o nepřemožitelných nadlidech se však ptá, jaký má neporazitelnost vlastně smysl.

Dnešní audiovizuální popkultura tematicky stagnuje. Nejúspěšnější komerční díla jsou buď zpracováním zavedené literární předlohy, nebo sériovým pokračováním. Nástrojem ozvláštnění jsou tedy postmoderní ­sebereflexe, subverze nebo aspoň boření čtvrté stěny. Když už neumíme vyprávět nové a zajímavé příběhy, aspoň v pravidelných intervalech přerušujeme ty notoricky známé, abychom si nad nimi společně povzdechli. Pozitivní příklad současné práce s postmoderními postupy najdeme i v japonském anime. Průsečíkem globálního i lokálního vývoje je práce kreslíře ONE, jehož dvě manga série One Punch Man (od roku 2009) a Mob Psycho 100 (2002–2017) byly úspěšné na domácí i světové půdě. Prvně jmenovaný titul vznikl jako nezávislý webový strip publikovaný na osobní stránce autora. Mob Psycho 100 je dnes bráno jako dílo jedné z největších hvězd scény. Obě mangy se samozřejmě dočkaly filmových anime verzí.

 

Se zívnutím vše ukončit

Oba příběhy na sebe tematicky navazují. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky