editorial

Antropomorfní kůň ve středních letech, který žije v silně absurdní verzi Hollywoodu, utápí se v sebestředném splínu a vzpomíná na devadesátá léta, kdy byl hvězdou populárního sitcomu. Dva puberťáci ze sedmé třídy ovládaní hormonálními monstry, která neustále mačkají spínače pro nadrženost nebo emocionální výbuchy. Roztomilý voříšek Mr. Pickles, který přes den dovádí s šestiletým Tommym a v noci se jako pán pekel věnuje orgiím se stovkami otroků v jeskyních pod svou boudou… To je jen několik z hrdinů animovaných seriálů, o nichž se dočtete v tomto čísle. Adult animation, neboli animace pro dospělé, je rozvíjející se fenomén, který je obdobou hraných sérií takzvané quality TV. Jeho kořeny leží v seriálech, jako jsou Simpsonovi, Beavis a Butt­-Head nebo Southpark, ale také v japonském anime a v undergroundovém komiksu, který využívá nonsensové groteskno a zlomyslně si pohrává s tradičními žánrovými schématy. Jako vstupní text doporučuji článek Antonína Tesaře, který téma připravil. V čísle dále věnujte pozornost rozhovoru s básníkem Adamem Borzičem, který nám také poskytl své nové básně, nebo eseji Romana Kandy, jenž přehodnocuje normalizační seriálové dědictví scenáristy Jaroslava Dietla. A nakonec – už skoro tradičně – doporučuji reportáž našeho polského spolupracovníka NoMada. Tentokrát popisuje drsný život agenturních pracovníků na jedné z pražských ubytoven.