Dvaasedmdesátý ročník filmového festivalu v Cannes nabídne hned několik snímků od stálic filmového plátna. Jak informoval deník Le Figaro ve vydání z 6. května, letos přehlídku navštíví mimo jiné i Luc a Jean-Pierre Dardennové, kteří tu představí svůj celovečerní snímek Mladý Ahmed (Le Jeune Ahmed, 2019). Film pojednává o radikálním islamismu, což je téma, které ve Francii pochopitelně velmi rezonuje. Le Figaro si v redakčním textu pokládá otázku, zda je možné, aby si bratři Dardennové z Cannes odnesli už třetí Zlatou palmu. V minulosti toto ocenění obdrželi za snímky Rosetta (1999) a Dítě (L’Enfant, 2005). Přehlídka na Azurovém pobřeží sice prý pro oba tvůrce i nadále představuje výzvu, ale jak se v článku dočteme, tentokrát s tím, že by znovu vyhráli, nepočítají – už proto, že získat tři ocenění se dosud nikomu nepodařilo. Jejich novinka zachycuje osudy několika dětí ve věku kolem dvanácti let, které hráli neherci. Zásadní je podle Dardennů příběh, nikoliv atraktivní a stále aktuální téma radikálního islamismu. Jak totiž oba bratři shodně tvrdí, netočili o předem zvoleném tématu, ale o konkrétních lidech.
Francouzský deník Libération se 8. května zaměřil na nadcházející volby do Evropského parlamentu, které srovnává s těmi předchozími v roce 2014. Francie bude volit 36 poslanců a poslankyň, kandidátky podalo 33 hnutí a politických stran. Podle analýzy, kterou deník vypracoval, by se letos mohlo za Francii dostat do Evropského parlamentu až devět politických subjektů, což je oproti předešlým volbám o tři více. Podle redakce by přitom opět měla bodovat Národní fronta Marine Le Penové, jež v roce 2014 získala jedenáct poslaneckých mandátů. Letos ovšem tato nacionalistická strana nejspíš přijde o dva mandáty, které by podle předběžných odhadů mohlo získat uskupení nazvané Patrioti. O křesla ovšem v posledních letech přišly v zásadě všechny velké strany. Politické síly se ve Francii už delší dobu štěpí. Patrné je to i na levici: dříve v zásadě jednotná Socialistická strana se v těchto volbách nejspíše rozdělí do tří uskupení. Také Levicová fronta se rozpadá a ve volbách už patrně neuspěje. Její křesla pravděpodobně převezme vycházející hvězda levice Manon Aubryová se svým uskupením La France insoumise (tedy Vzpurná Francie). K mladým úspěšným politikům patří i čelný představitel Francouzské komunistické strany Ian Brossat. I ten by měl ve volbách do Evropského parlamentu podle deníku Libération uspět.
Deník Le Monde se v článku z 6. května vrací k událostem z letošního prvního máje a k masovým protestům, jež se ten den konaly po celé Francii. Nejvíce lidí se očekávatelně sešlo v Paříži. Kromě manifestujících hlásících se k hnutí Žluté vesty na Svátek práce demonstrovaly také odborové svazy a ekologická a sociální hnutí, která dohromady vytvořila dav čtyřiceti tisíc lidí. Ministr vnitra Christophe Castaner už před demonstrací sdělil, že se očekává příjezd dvanáctisethlavého black blocku, a tedy pouliční rioty. Nakonec dorazilo asi osm set radikálů. Bylo sice naplánováno hned několik pochodů, ale v zásadě se všechna uskupení sešla v pařížské čtvrti Montparnasse. Odtud byl nahlášen pochod k Italskému náměstí v třináctém obvodu. „Je bezvětří, to není dobré kvůli slznému plynu,“ vyjádřil se k počasí první květnové ráno nezávislý novinář Gaspard Glanz, kterému bylo nakonec soudně povoleno podávat zprávy z pařížské demonstrace. Glanz byl totiž letos v dubnu zadržen během jedné z manifestací Žlutých vest a byl v podmínce. K prvním střetům s policií došlo už u Montparnasské věže, tedy ještě před zahájením protestního pochodu. Policie dav blokovala a mnoho tisíc lidí se tak tísnilo na pětisetmetrovém úseku bulváru. Ke druhému konfliktu došlo v podvečerních hodinách nedaleko nemocnice Pitié-Salpêtrière, tentokrát nejen za použití slzného plynu, ale i vodních děl. Autor článku si pokládá řečnickou otázku, kdo v téhle potyčce vlastně zvítězil – rudí, žlutí, černí, nebo snad Elysejský palác? Jisté je, že na demonstraci se kvůli střetům s bezpečnostními složkami jen tak nezapomene. Přitom už loni – tedy ještě před nástupem Žlutých vest – byl zásah pořádkové policie velmi tvrdý. Letos ovšem ministr vnitra povolal přes osm tisíc těžkooděnců. Údajně měli za úkol především chránit turisty a kolemjdoucí.