Nevětrané místnosti historie

Rumunská básnířka Miruna Vlada se ve své poezii věnuje tělesnosti, bolestivým traumatům z rozpadu Bosny a Hercegoviny i postavení Balkánu v současné Evropě: „v Evropě co má pěkně ostříhané nehty/ jsme my ta část která si/ okusuje nehty až do krve“.

máš u sebe helmu?

k rozdělení potřebuješ helmu,

chrániče loktů a nákoleníky

můžeš si vyrobit rychle

z jakéhokoliv předmětu intimní potřeby štít

začínáš se bránit protože začínáš útočit

hlavně sem nechoď bez helmy

 

jsme upíři

ždímáme z našich pohrom vše co se dá

vy nás vyznamenáváte a hladíte po hlavě

my ždímáme a ždímáme už dvacet let

dvě stě let

jsme jakési muzeum pod širým nebem

muzeum pohrom

vy jste průvodci

ukazujete nám naše pohromy na mapě

a my pak tleskáme

ale stále se nám nedaří hladit po hlavě jeden

druhého

a nikdo už neví kde začal a kde skončil

tenhle film o upírech

v evropě co má pěkně ostříhané nehty

jsme my ta část která si

okusuje nehty až do krve

která si okusuje hranice až do krve

po nacionalismu nám zbývají už jen hřbitovy

kde ležíme jedni přes druhé

„moje země slávy plná

moje země moly prožraná

moje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky