Mýty a kontinuity českých dějin

Dvě knihy o středoevropské zkušenosti

Následující recenzní esej se podrobně věnuje dvojici knih, jejichž tématem je hledání smyslu českých dějin. Zatímco autorská trojice Jakub Rákosník, Matěj Spurný a Jiří Štaif se s krizovými body i kontinuitami československé historie vypořádala se sebereflexivní kritičností, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik minulost poněkud očekávatelně mytologizuje ve prospěch některých jejích aktérů.

V českém prostředí, s jeho poměrně nehlubokou a přerušovanou filosofickou tradicí, možná více než jinde spočívají zásadní konceptuální a ideové politické konflikty na bedrech historie – a historiků. Různé spory o ­smysl českých dějin propukají sice nepravidelně, ale stále znovu, živené povětšinou politickými střety nad interpretacemi vzdálené i zcela nedávné minulosti. Tyto střety jsou příznakem absence konsenzu, jež je charakteristickým rysem českých dějin. V loňském „osmičkovém“ roce, kdy jsme na jedné straně poslouchali, že „bývali Čechové statní junáci“ (rok 1918), a na straně druhé jsme si připomínali, „jak jsme trpěli“ (roky 1938, 1948 a 1968), vyšla řada knih, které se při příležitosti několikanásobného kulatého výročí pokoušely reflektovat českou zkušenost. Patří k nim i soubor textů francouzského historika Jacquese Rupnika Střední Evropa je pták s očima vzadu a monografie Milníky moderních českých dějin autorské trojice Jakub …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky