Víc války, než žaludek snese

Jízlivý a unavený fantasy svět Joea Abercrombieho

Britský spisovatel Joe Abercrombie si v současné fantasy vybudoval osobitou pozici tvůrce, který boří hrdinské modly, přitom však nesklouzává k cynismu a beznaději. Jeho ironické příběhy s ambivalentními postavami vedou s žánrem nejednoznačný, ale agresivní dialog.

Nedávno u nás vyšla sbírka esejů vlivné fantasy spisovatelky Ursuly K. Le Guinové s poněkud krkolomným názvem Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků (2009, česky 2019). Autorka v textech psaných v sedmdesátých letech minulého století i v nulté dekádě století nového trefně vyvrací různé stereotypy spojované s žánrem a vysvětluje, jak fantastickým knihám hází klacky pod nohy „mladý povýšenec“ jménem realismus. Dílo britského spisovatele Joea Abercrombieho je ovšem příkladem moderní fantasy, která podobnou obhajobu, vyzdvihující imaginativní literaturu coby alternativu k realismu, nepotřebuje. Jeho romány se totiž sice odehrávají ve smyšleném světě, jsou však syrové a naturalistické.

 

Sama čepel

„Fantasy, kterou jsem četl, ve mně vzbuzovala neurčitou nespokojenost – buď byla příliš nablýskaná, příliš hrdinská, příliš formální a příliš předvídatelná, anebo příliš imitovala Tolkiena,“ přibližuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky