Fora Bolsonaro! - divadelní zápisník

Sedím na letišti. Ani tam, ani tady, uvízla jsem v jakémsi „mezi“, které nikomu nepatří a které svou přiznanou dočasností připomíná věčnost. Vracím se z jednadvacátého ročníku Mezinárodního festivalu divadla v Setúbalu, který se konal v posledních deseti srpnových dnech. Setúbal leží asi třicet kilometrů jižně od Lisabonu a velikostí je srovnatelný s Hradcem Králové, má ovšem pláž a přírodní rezervaci navrch. Tamní festival se snaží – a tato snaha mu vychází – oživit portugalskou scénu. Iniciuje proto setkání místních umělců s hosty z Francie, Španělska nebo Česka, ale i z Chile a zejména z Brazílie.

Portugalština se zde bere jako světový jazyk. Nejenže si nikdo neláme hlavu s titulky, také většina programu je v portugalštině. Vzájemné dorozumění se španělskými účastníky přitom bylo samozřejmostí, a tak vznikal koktejl nářečí a přízvuků, smíchaný z evropských latinských jazyků, dialektů z různých koutů Brazílie a chilské španělštiny. Dodám, že Francouzi …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky