Jak jsem přežil léto bez ministra kultury - jednou budem dál

Jen tak tak. Důležitých věcí si totiž začnete skutečně vážit, až když o ně přijdete. Teprve vleklá absence odborného řízení ukázala bezednou marnost tvorby. Jak teď máme přilákat víc turistů, kteří u nás utratí peníze, za něž si budeme moci dovolit odjet někam, kde to ještě není tak zdevastované turistickým ruchem? Dlouhé týdny a měsíce bez vedení zkrátka připomínaly chlapíka, který si chtěl dát detox a málem umřel na otravu kyslíkem.

Například funkcionáři bývalého Svazu socialistické mládeže se při první příležitosti pohádali, kdo z nich se víc zasloužil o „pád komunismu“. Nechci je vidět v listopadu. Jako kdyby zásluh o dnešek nebylo dost pro všechny.

Díru v diskursu pohotově zaplnil náš nejbohatší spoluobčan, soused a kamarád Petr Kellner, když přerušil meditace a zveřejnil své konzervativní credo. Fousy císařpána ještě nikdy nebyly tak moderní. Kdyby to nepůsobilo příliš revolučně, navrhl bych, aby si miliardáři založili svoje odbory, protože jinak nám tradiční …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky