Ortodoxní tramp je protimluv

S Mikim Ryvolou o zlatém věku trampingu i Bedně od whisky

Další kultovní postavou českého trampingu je Mirko „Miki“ Ryvola, zakládající člen „umělecké“ osady Zlatý klíč a kapely Hoboes, ve které spolu se svým bratrem Wabim Ryvolou redefinovali zvuk české trampské písně. Povídali jsme si o jeho trampských začátcích, měnících se kulisách okolního světa a skutečné Zemi tří sluncí.

Pro tebe je, dle tvých slov, tramping především „krásná celoživotní hra“. Změnila se za dobu, co ji hraješ, nějak její pravidla?

Na téhle hře je pěkné především to, že nemá přesná pravidla, jen nepsaná, která hráče nesvazují, nechávají jim svobodu a volnost. Drasticky se mění svět kolem nás, příroda, společnost, lidské vztahy. Základní myšlenka trampingu zůstává – i když přizpůsobená hektické současnosti.

 

Ty sám se za ortodoxního trampa nepovažuješ. Co podle tebe dělá trampa trampem?

Ortodoxní tramp? To je v podstatě protimluv. Ti takzvaně pravověrní trampové, kteří jsou bez výhrad oddaní nějakému fiktivnímu vzoru „ideálního“ trampa, jsou trochu legrační a zahazují to, co je na tom našem hnutí asi nejkrásnější – svobodná volba, krásná improvizace a notná dávka humoru. Od počátků trampingu se hledá definice toho pojmu, bohudík bez jasného výsledku. Trampové se až příliš často berou smrtelně vážně.

 

Ve čtrnácti letech …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky