Zůstává jen smutek

Nové album skupiny Sleater­-Kinney

Americká formace Sleater­-Kinney, vzešlá z hnutí Riot Grrrl, na své novince tematizuje nestabilitu současné doby. Po hudební stránce je aktuální album celkem předvídatelné a poněkud sterilní. Zůstávají ale naléhavé texty, zdůrazňující především potřebu pevných mezilidských vztahů, a odhodlání pokračovat.

„Nechci vědět, co se bude dít. V životě to sice může být děsivé, ale jde o zásadní součást krea­tivity. Předvídatelnost je nudná, neinspirativní a odrazující. Potřebovaly jsme se znovu najít, kvůli publiku i kvůli nám samým,“ píše kytaristka a zpěvačka Carrie Brownstein v pamětech Hunger Makes Me a Modern Girl (Hlad ze mě dělá moderní holku, 2015) o stavu své skupiny Sleater­-Kinney po deseti letech existence. V roce 2004 podle ní kapela stagnovala – fanoušci věděli, co od ní mohou čekat, label tušil, jak bude znít další album, dopředu se vědělo, jaké budou recenze. „Měly jsme plné zuby lidí, kteří měli jasno v tom, kdo jsme a co umíme.“ Brownstein, kytaristka Corin Tucker a bubenice Janet Weiss se tehdy rozhodly opustit kritiky i fanoušky milovaný indie rock nasáklý punkem a grungem a na své sedmé desce The Woods (2005) ho nahradit klasickým rockem inspirovaným skupinami jako Led Zeppelin, The Who nebo The Jimi Hendrix Experience. Vznikla …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky