My zrůdy ze stanice Hnus

Německý režisér Fatih Akin natočil portrét reálného hamburského sériového vraha Fritze Honky. Kontroverzně přijatý snímek U Zlaté rukavice je především autorovou naturalistickou vzpomínkou na přízrak z jeho dětství.

Po strhujícím dramatu o pomstě Odnikud (Aus dem nichts, 2017) natočil Fatih Akin film pojednávající o hamburském sériovém vrahovi Fritzi Honkovi, který v sedmdesátých letech zavraždil čtyři prostitutky a jejich těla rozřezaná na kusy pak uchovával ve svém bytě. Oblíbenec festivalových porot se do toho podobně jako Honka nebál říznout. Film U Zlaté rukavice ale vyvolává spíš rozpaky.

 

Kabinet hrůzné fádnosti

Když Honka poté, co naporcoval jednu ze svých obětí, animálně zasyčí na holčičku, která se potuluje v chodbě pod schody do jeho podkrovního příbytku, stává se skutečným monstrem. Jako nahrbeného skřeta, který se plouží nočními ulicemi a straší malé děti, si jej mohl představovat i Akin, jenž v Hamburku prožil dětství a s legendou o Honkovi byl dobře obeznámen. Přesto – anebo možná právě proto – se ve svém filmu snaží přívlastek „legendární“ ze životopisu sériového vraha překrýt odérem všudypřítomného rozkladu a všech myslitelných tělních …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky