Druhé největší brazilské město se potýká s rekordním násilím. Zhruba čtyřicet procent mrtvých má na svědomí policie, která má pro své jednání posvěcení od guvernéra Wilsona Witzela. Ten se netají tím, že protidrogová politika pro něj znamená především kulku do hlavy.
Okolnosti smrti osmileté Ágathy Félix se liší v závislosti na tom, kdo její příběh vypráví. Podle oficiální verze vojenské policie z Ria de Janeira přišla o život při přestřelce v nechvalně proslulé čtvrti Alemão. Policisté měli odpovídat na palbu překupníků drog a dívku, vracející se mikrobusem v doprovodu matky domů, zasáhla zbloudilá střela.
Podle očitých svědků k žádné přestřelce nedošlo – policisté prý začali střílet na projíždějícího motocyklistu, místo něj však zasáhli Ágathu. Ať už celý incident proběhl jakkoli, dívka o několik hodin později v nemocnici zemřela. Jde letos už o pátou dětskou oběť během akcí vojenské policie v Riu; dalších jedenáct dětí bylo zraněno.
Rekordní rok
Rio nikdy nebylo bezpečné místo, zvláště pak pro obyvatele chudinských čtvrtí, favel, kde už dlouhá desetiletí dochází ke střetům mezi drogovými gangy, policisty a v poslední době také milicemi. Ještě nikdy ale nezažilo tolik mrtvých následkem policejních akcí jako letos: do září jich podle oficiálních údajů bylo přes čtrnáct set, o osmnáct procent více než loni a vůbec nejvíc ve zdokumentované historii.
„Za letošní rok stáli policisté za čtyřiceti procenty všech násilných smrtí ve městě,“ popisuje situaci Laura Canineuová z brazilské pobočky Human Rights Watch (HRW). „Policie v Riu de Janeiru se musí potýkat s vysokou mírou kriminality a v mnoha případech jde jistě o legitimní sebeobranu. Ale naše dlouholetá práce ukazuje, že se často jedná spíše o popravy. Vyšetřování bývá mizerné a zodpovědnost žádná.“
Mimo jiné i z tohoto důvodu navštívil letos v polovině října Brazílii vůbec poprvé mezinárodní šéf HRW Kenneth Roth, který Rio označil za „epicentrum problémů s policejním násilím“.
Prudký nárůst policejního násilí souvisí s nástupem nového guvernéra státu Rio de Janeiro Wilsonem Witzelem, který se dostal k moci ve stejnou dobu jako prezident Jair Bolsonaro. Bývalý mariňák a soudce se z původně nevolitelného místa vyšvihl do čela Ria s otevřenou podporou Bolsonarova nejstaršího syna, senátora Flávia, a s velmi podobným programem: vypořádat se s gangstery „kulkou do hlavy“.
Witzel v kampani slíbil ochranu provinilým policistům a po volbách rozjel masivní zátahy ve favelách za přítomnosti těžké techniky a televizních kamer, jimž se nejraději ukazuje v uniformě nebo rovnou ze střílející helikoptéry. Pochlubil se také, že v dotyčných čtvrtích nechává rozmísťovat ostřelovače, kteří mají za úkol likvidovat překupníky drog, a ve školách pro změnu vojenské policisty.
„Policejní násilí ve městě zažíváme už dobrých padesát let, teď je ale rozdíl v tom, že má zastřešení na těch nejvyšších místech,“ vysvětluje Michel Misse, expert na městské násilí na Federální univerzitě Rio de Janeiro (UFRJ).
Pokračujeme dál
Witzel se od té doby s prezidentem rozhádal kvůli vyšetřování vraždy zastupitelky Marielle Francové, jež Rio šokovala už před volbami. Oblíbená levicová politička a lidskoprávní aktivistka, pocházející mimochodem z Maré, jedné z největších favel ve městě, byla zavražděna spolu se svým řidičem loni v březnu. Když pak média zveřejnila informace o napojení podezřelých z tohoto činu, dvou bývalých vojenských policistů, na prezidentovu osobu, viditelně rozladěný Bolsonaro obvinil z úniku informací z probíhajícího vyšetřování právě Witzela.
Na emotivním videu zveřejněném během návštěvy Saúdské Arábie prohlásil, že se ho guvernér snaží zničit, aby se mohl stát příštím prezidentem. „Stal se z něj guvernér jenom proto, že se celou dobu ochomýtal kolem mého syna Flávia,“ postěžoval si. „A co udělal, když jsem se stal prezidentem? Začal na mě útočit, protože se sám chce za tři roky nechat zvolit do nejvyššího úřadu.“
Witzel přirozeně odmítá, že by do vyšetřování jakkoli zasahoval, a pro změnu pohrozil Bolsonarovi žalobou, pokud by se za domnělou zradu pokusil finančně trestat celý stát Rio de Janeiro. Zatím se však nezdá, že by roztržka obou mužů nějak ovlivnila guvernérovu bezpečnostní politiku, ve které zůstává věrný Bolsonarovým zásadám.
Například po smrti Ágathy trvalo tři dny, než se Witzel k případu vyjádřil – a příležitosti využil zejména ke kritizování opozice za to, že tragédii údajně politicky zneužívá. Ve stejný den pak dekretem zrušil deset let přetrvávající systém bonusů, který policisty odměňoval mimo jiné za méně časté užívání smrtících prostředků při boji se zločinem.
„Naše politika je úspěšná a obyvatelé se na ulicích cítí bezpečněji,“ tvrdí Witzel, kterému zbývají ještě tři roky do konce guvernérského mandátu, a dodává. „Budeme pokračovat tak jako doposud.“
Autor je spisovatel a publicista.