Na okolnostech úmrtí dosavadního vůdce Islámského státu lze demonstrovat nevěrohodnost americké blízkovýchodní politiky za vlády Donalda Trumpa. Ale také naivitu mnohých amerických politiků, kteří věřili v takzvaně umírněné rebely, bojující v syrské občanské válce.
Již časně ráno v sobotu 26. října začaly prosakovat informace, že byl zabit Abú Bakr al-Bagdádí, vůdce nechvalně známé organizace Islámský stát. Přestože se ihned objevily skeptické hlasy s dotazem „Pokolikáté už?“, chování amerického prezidenta nasvědčovalo, že tentokrát nejde o spekulaci. Jelikož Donald Trump trpí až patologickou snahou ve všem překonat odkaz prezidenta Baracka Obamy, v mimořádném projevu zmínil, že zabití Bagdádího byla mnohem významnější událost než zabití Usámy bin Ládina, k němuž došlo za vlády jeho předchůdce. Trump řekl, že zatímco Usáma bin Ládin byl jen vůdce jakési organizace, Abú Bakr al-Bagdádí vybudoval celý stát. Usáma bin Ládin přitom naplánoval útoky na Spojené státy, které stály život skoro tří tisíců Američanů.
Umírnění povstalci?
Donald Trump se snažil přičíst Bagdádímu větší vliv, než evidentně měl: prý se snažil o znovuvybudování padlého chalífátu. Přitom se podle mnohých zdrojů lídr Islámského státu na vedení organizace už tolik nepodílel, a navíc byl zabit v okolí Idlibu, kde má své pozice Turecko. Obnovení chalífátu by se mu tedy v těchto místech mohlo jen těžko podařit. Americký prezident si také jednoznačně vymýšlel, když říkal, že Bagdádí před spácháním sebevraždy „kňoural a brečel jako pes“. Když byl na toto téma novináři dotázán generál Mark Milley, předseda sboru náčelníků štábu amerických ozbrojených sil, odpověděl, že netuší, odkud to prezident může vědět. Podobně jako Obama zmiňoval, že se Usáma bin Ládin před svou smrtí skryl za manželku, což bylo později vyvráceno, Trump zase tvrdil, že se Bagdádí schoval za své děti, což vzhledem k tomu, že se odpálil spolu s nimi, nedává příliš smysl.
Trump pokládá dopadení vůdce takzvaného Islámského státu a samozvaného chalífu za svůj úspěch. Bagdádí byl zabit ovšem nikoli díky Trumpovým akcím, ale jim navzdory. Američané měli informace o nejhledanějším muži světa údajně od léta, kdy byla dopadena jedna z jeho manželek. Samotná operace se tedy udála krátce poté, co se Američané na Trumpovo rozhodnutí z části území stáhli, a tudíž pro ně bylo manévrování v oblasti složitější.
Překvapivé je také místo, kde se Bagdádí ukrýval. Nebylo to na pomezí Iráku a Sýrie, kde je Islámský stát stále aktivní, ale v oblasti Idlibu, kde působí spíše organizace napojené na znepřátelenou al-Káidu. Oblast Idlibu byla dlouho západním politickým a mediálním establishmentem líčena jako bašta umírněné opozice vůči režimu Bašára al-Asada. Vzpomeňme si, že ještě v roce 2017 navštívil oblast severní Sýrie republikánský senátor John McCain, který poté vyzval americkou vládu, aby poskytla těmto povstalcům zbraně. Garantoval, že jde o umírněné rebely, nikoli džihádisty. Americký senátor se tenkrát sešel se Sálimem Idrísem, vysokým představitelem tehdejší Svobodné syrské armády, který letos v říjnu vedl operace proti kurdským spojencům USA. Součástí těchto jednotek, které nyní vystupují pod názvem Syrská národní armáda, byla i skupina Ahrár aš-Šarkíja, jejíž členové brutálně znásilnili a poté ukamenovali političku kurdsko-arabského původu Hevrin Chalafovou.
Idlib, bašta al-Káidy
Mnozí demokratičtí i republikánští politici, kteří nyní oprávněně kritizují Trumpa za zradu svých kurdských spojenců, podporovali v letech 2013–2017 výcvik a vyzbrojování rebelů, kteří nyní bojují proti Syrské demokratické frontě, tedy proti Kurdům, rovněž vyzbrojeným Američany. Když začala opozice v Sýrii ztrácet půdu pod nohama, přesouvali se mnozí islamističtí bojovníci za svými ideovými druhy do poslední bašty al-Káidy, kterou je právě Idlib. Zástupce ministra obrany Spojených států se specializací na Blízký východ Michael Mulroy označil region Idlibu za „největší sbírku lidí napojených na al-Káidu“ od dob, kdy tato organizace sídlila v Afghánistánu pod vládou Tálibánu. Nejsilnější skupinou v syrské provincii Idlib je Haj’at Tahrír aš-Šám, dříve syrská odnož al-Káidy známá jako Džabhat an-Nusra. Ta sice nemá s Islámským státem přátelské vztahy, nicméně sám Bagdádí v ní minulosti působil. Džabhat an-Nusra se navíc přejmenovala a distancovala od al-Káidy pouze proto, aby se nestala legitimním cílem amerických a ruských letadel.
Takzvaný Islámský stát brzy smrt svého lídra potvrdil a záhy nato jmenoval vůdce nového, kterého zná jen úzký okruh představitelů této organizace. Je jím jakýsi Abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší, což je s největší pravděpodobností válečné jméno. Podle mnohých expertů na extremismus se tímto rychlým jmenováním nového vůdce potvrzuje, že Islámský stát je stále dobře fungující organizací. Boj s Islámským státem tedy rozhodně není u konce.
Autor studuje arabistiku na FF UK.