Úvahy nad zájmeny

Dosud nepublikované verše Kristiny Láníkové jsou uspořádané jako seznam fragmentů. Tělesnost se zde ocitá v prostředí chirurgické intimity, práce, únavy, hojení a odstupu, který umožňuje pozorování podobně jako transparentní stěna operačního sálu: „selhání se odbarvilo od všech nálad/ zbyla jen pomalost// to všechno má být k sobě nově přiřazeno“.

1

formuluju pohledy dopředu

sterilní panoramata

která se nevyslovují

označuju je čísly

 

2

mé ambice jsou stejné jako má alibi

 

3

zapomněla jsem na hojení

náznaky odpovědí se neliší

selhání se odbarvilo od všech nálad

zbyla jen pomalost

to všechno má být k sobě nově přiřazeno

všechny nálady

vyplývají z péče

 

4

všechny předchozí rozbory patřily tmě

přitom jsem se chtěla jen dotýkat

mou ohradou je ráno

kdy se zpovídám z ničení

 

5

pro mé záměry je redukce plně funkční

zabočuju a zajíždím k benzínce

 

6

představy zůstávaly daleko

což jsem považovala za nutné

a přitom jsem se ztišovala

odkládala jsem zájmena

na malou plošinu

a svázala je řetízkem

 

7

zpožděné reakce registruju velice rychle

když se jich zbavím, hledám lásku

 

8

spánek byl jako zkouška

trochu to bolelo

 

9

dokázala jsem se zatopit lhostejností

někdy …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky