Nemůžeš ji vypočítat

Mimožánrová pop music Eartheater

Americká hudebnice Alexandra Drewchin ve svém sólovém projektu Eartheater boří zažité představy o žánrově vymezené populární hudbě, aniž by tím zahubila popovou přitažlivost. Díky hravému přístupu a odvaze experimentovat dokáže propojit nejrůznější inspirace, nálady a témata včetně společensko­-politických otázek.

Současné populární hudbě bývá vytýkáno mnohé: milovníci „poctivosti“ kritizují její odklon od muzikantské řemeslnosti k nekonečným možnostem digitálního postproces­singu. Zapálení aktivisté zase zdůrazňují nedostatek progresivního politického uvědomění a najdou se i hlasy vysmívající se přílišné fascinaci světem sociálních sítí. Moralizující odsudky ale opomíjejí minimálně jeden zásadní faktor: pokud existuje něco, kvůli čemu je naopak nutné současnou pop music obdivovat, pak je to čím dál běžnější tendence k překračování hudebních žánrů. V tomto ohledu se některá popová alba snadno vyrovnají i těm nejodvážnějším experimentům, a dokonce je občas i předeženou.

 

Škatulky ztrácejí smysl

Loňské album IRISIRI projektu Eartheater (viz A2 č. 13/2016), za nímž se skrývá americká multiinstrumentalistka a choreografka Alexandra Drewchin, představuje ukázkový příklad popové avantgardy, která důsledně rozbíjí představy o žánrově striktně vymezené populární hudbě. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky