Básnířka musí být podvratná

S Julií Fiedorczuk nejen o nesnadnosti poezie

S polskou básnířkou, prozaičkou, překladatelkou a literární vědkyní Julií Fiedorczuk jsme hovořili o jejích kacířských Žalmech (ukázku najdete na stranách 22 a 23), o „tvůrčí materiálnosti světa“, ekologickém myšlení, omezenosti lidského ega a nedogmatické spiritualitě.

Když jsme se vás s překladatelem Michaelem Alexou ptali, které ze svých Žalmů byste chtěla představit v české verzi, jednoznačně jste uvedla Žalm V a XXXI. Proč jsou pro vás zrovna tyto dva tak důležité?

Jsou to mé oblíbené. V Žalmech jsem se pokoušela vytvořit pro své potřeby novou formu volného verše – kondenzovanou, melodickou a otevřenou. Většina kratších žalmů má podobnou prozódii, jejich základem je tatáž melodie. Ráda bych věřila, že je vzdáleně spříz­­něná s melodií biblické Knihy žalmů. Uvedené dva texty pokládám za zdařilé příklady této formy.

 

Seznámila jste se s originálním zněním biblických žalmů, nebo jste je četla v některém z polských překladů?

Četla jsem je především v překladech Czesława Miłosze, ale nahlédla jsem i do Kochanowského, Cylkowa a dalších. S pomocí hebraistky se pozvolna seznamuji s originály a několik žalmů umím nazpaměť, aniž bych jim stoprocentně rozuměla. Chtěla jsem mít zkušenost s tím, jak znějí.

 

Zdůrazňujete …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky