Nelíbejte stěny chrámu

Taňa Maljarčuk o ukrajinské každodennosti

Povídky jedné z nejvýznamnějších současných ukrajinských spisovatelek, jejíž tvorba se už stačila dostat do školních osnov, před nedávnem vyšly také v obsáhlém českém výboru. Taňa Maljarčuk dnes žije ve Vídni, pochází ale z Ivano­-Frankivsku – města, kde se zrodil takzvaný stanislavský fenomén, spojený se jmény jako Jurij Andruchovyč nebo Taras Prochasko.

V tvorbě Tani Maljarčuk lze najít návaznost na postmodernistické tendence, ale i ozvěny magického realismu. Autorka pracuje s vícejazyčností i s různými jazykovými vrstvami ukrajinštiny: často využívá dialektismy a také suržyk – ruštinou ovlivněný jazyk ulice. Její tvorba není úplně neznámá ani v českém prostředí: ukázky se objevily v literárních časopisech a také v obou polistopadových antologiích ukrajinské literatury Expres Ukrajina (2008) a Ukrajina, davaj, Ukrajina! (2012). Loni nakladatelství Větrné mlýny přišlo se samostatným knižním vydáním výboru z autorčiny tvorby.

Soubor Bestiář představuje dvě její povídkové knihy. Zhruba tři čtvrtiny svazku zabírá deset povídek z titulní sbírky Bestiář (Zviroslov, 2009), zbývající čtvrtina obsahuje sedm kratších textů, které vyšly v její druhé knize Shora dolů. Kniha strachů (Zhory vnyz. Knyha strachiv, 2007) spolu se stejnojmennou novelou, jež ovšem v českém vydání chybí. Tento fakt by zasloužil uvést v ediční poznámce, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky