„Z ‚návodu‘, jak hodit vinu na Čínu, se stala fraška,“ zní titulek hlavního článku na online platformě Lidového deníku z 28. dubna. Autor v něm píše o situaci v USA v souvislosti s uniklým dokumentem Národního republikánského senátního výboru (byl zveřejněn 24. dubna na serveru Politico), který vyzývá stranické senátory a kandidáty, aby během současné krize nebránili politiku Donalda Trumpa, ale raději útočili na Čínu. Republikáni by měli podle dokumentu poukazovat na „měkký“ přístup Demokratické strany k Číně, a dokonce své soky s Komunistickou stranou Číny přímo spojovat. A sami by měli protlačit sankce proti ČLR jako trest za způsobení celosvětové epidemie. Lidový deník kauzu pro své čtenáře shrnul následovně: „Pokud by někdo chtěl zkoumat odpovědnost amerických lídrů za krizi v zemi, má se veškerá vina hodit na Čínu.“ Autor dále označuje takovéto jednání za situace, kdy umírají desítky tisíc voličů, za neetické a amorální: „Prosím, kde jsou ta jejich slavná ‚lidská práva‘? Kde jsou univerzální hodnoty ‚svobody a demokracie‘, za které tak agitují?“ Článek tím naráží na Trumpovo předstírání, že je vše v pořádku, zatímco masově stoupá nezaměstnanost i počet obětí. Pokus obvinit ze všeho ČLR a „obalamutit“ voliče protičínskými sankcemi považuje za politizaci pandemie a vytváření škodlivých pomluv. Jde o další čínský mediální výstup určený domácímu publiku, který má za cíl posílit nacionalismus a rozšířit ideologickou propast mezi čínskými obyvateli a Západem. Účelem je vykreslit západní společnosti jako „nelidské“, protože například nechávají umírat staré lidi. Nejde pouze o dočasné odvrácení pozornosti od chyb Státostrany, ale také to zapadá do kontextu stále agresivnější ideologické a politické práce Si Ťin-pchingovy éry, která odmítá „hodnoty liberální demokracie“ v podobě svobody slova nebo konstitucionalismu.
Státní tisková agentura Nová Čína 29. dubna v redakčním textu zdůrazňuje úspěchy Si Ťin-pchingovy „telefonické diplomacie“, konkrétně komunikaci s prezidentkou Nepálu Bidhjá Déví Bhandárí a prezidentem Íránu Hasanem Rúháním. Obě země nicméně patří k čínským spojencům. Čtenáři jsou upozorněni, že Nepál má „poměrně chatrný“ zdravotnický systém a Írán je koronavirem nejvíce postiženou blízkovýchodní zemí. Generální tajemník prý během rozhovoru s Bhandárí zdůraznil, že Čína díky neskutečnému úsilí lidu překonala nejtěžší období, což dodává světu důvěru a naději v boji s pandemií. Oba státníci pak Si Ťin-pchingovi a Číně pogratulovali k úspěšnému zvládnutí situace a vyjádřili naději, že se z čínského přístupu poučí ostatní státy. „Čínská vládnoucí třída“ nicméně k situaci přistupuje střízlivě a Si Ťin-pching upozorňuje, že ještě není čas polevit, protože ve zbytku světa virus nadále řádí. V úplném závěru textu se objevuje důležitý termín Si Ťin-pchingovy propagandy – společenství sdíleného osudu lidstva (SSOL). Sousloví bylo sice poprvé použito již v roce 2011, ale ústřední mantrou se stalo až po roce 2017, kdy Čína tento termín protlačila do dokumentů OSN, a v roce 2018 bylo SSOL zaneseno do preambule ústavy. Jde v podstatě o jakousi globalizaci 2.0 (tento název se v Číně moc neuchytil), ale pod čínským vedením. Zajímavé je, že od počátku krize se SSOL objevuje téměř v každém výstupu vnitřní i vnější propagandy, zatímco chybějí zmínky o ještě nedávno všudypřítomné Hedvábné cestě nebo projektu Pás a cesta. V článku se objevují i poměrně zavádějící informace. Epidemie údajně Čínu příliš nepoškodila ani neochromila. Podobný optimismus patrně vychází z toho, že oficiální čínské údaje o nezaměstnanosti a bankrotech firem jsou nižší než odhady nezávislých analýz. Pro čínský režim jde o extrémně citlivou problematiku, neboť právě růst HDP je dlouhodobě důležitým legitimizačním nástrojem vlády, ačkoli se Si Ťin-pchingovi daří nahrazovat jej vyhraněným nacionalismem a ideologickou prací (systém propagandy byl za jeho vlády zásadně restrukturován a posílen).
Zásadní úvodník (převzatý mnoha jinými státními i nestátními médii) vydala Tisková agentura Komunistické strany Číny 28. dubna. Generální tajemník Si Ťin-pching totiž předsedal letos již druhému jednání Ústředního výboru pro komplexní a hluboké reformy. V „důležitém projevu“ předseda zdůraznil „významnou úlohu stranického vedení a výhody čínského socialistického systému“ při překonávání krize. Kromě ideologických obratů, které nadále naznačují návrat k tradici Kulturní revoluce (Si Ťin-pching tuto revizi prosazuje i přes nevoli některých straníků), se v rámci navrhovaných reforem zdůrazňuje posilování zelené politiky a modernizace průmyslu. Projev také naznačuje plánování příprav na další problémy vyplývající ze současné krize, ale i z krizí, jež teprve přijdou.