Věrohodnost tkví v emocích postav

S Jakubem Żulczykem o varšavském podsvětí a nudné práci autora

Nakladatelství Protimluv připravuje k vydání český překlad románu Jakuba Żulczyka Oslněni světlem. Autora jsme se zeptali, do jaké míry je kniha, jejímž hlavním hrdinou je drogový dealer, inspirována skutečností, proč upustil od psaní žánrových próz či jaká je jeho pozice na polském literárním trhu.

Podobně jako vaši vrstevníci Dorota Masłowska a Mirosław Nahacz jste se ve svých prvních knihách zaměřil na osudy mladých lidí utápějících se ve světě současné popkultury. Váš debut Ubliž mi nějak… aneb všechny videohry jsou o lásce je nekonvenční milostný román, kniha Radio Armageddon se zase věnuje pocitům nepochopení a samoty, které jsou vlastní členům subkultury emo. Myslíte si, že by měl spisovatel psát o době, v níž sám žije?

Netuším, co by měl nebo neměl dělat spisovatel, a myslím, že to ani není důležité. Zásadní je dobré zvládnutí spisovatelského řemesla, autentičnost a sečtělost, věci, které stojí za dobrou knihou. Opravdu se ale necítím kompetentní k tomu, abych zde vydával jakékoli soudy – o spisovatelích obecně nebo o mé generaci. Mě zkrátka zajímá současnost, protože ji znám a mám na dosah. Chtěl bych se však pokusit napsat příběh, ať už ve formě románu nebo scénáře, který by byl zasazený do doby komunistického režimu.

 

V rozhovorech často …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky