Televizní série Tales from the Loop, vytvořená podle sci-fi maleb švédského hudebníka a výtvarníka Simona Stålenhaga, se vymyká současným standardům seriálového vyprávění. Osm příběhů ze života obyvatel futuristické krajiny neutváří akční dobrodružství, ale dynamika rozpomínání a uvědomování si vlastní konečnosti.
Kdesi v Ohiu se nachází výzkumné zařízení zvané Smyčka. Jaký je jeho účel, není zřejmé – zaměstnanci ovšem tvrdí, že chtějí odhalit tajemství vesmíru. Neví se ani, kdo toto centrum vybudoval, jisté ale je, že ovlivní každého ve svém dosahu. Okolí vypadá, jako by se experimenty vymkly kontrole a tu a tam sem cosi propadlo škvírami v časoprostoru. Místní děti při hře občas narazí na rezivějící roboty, podivné stroje, v nichž mohou ztratit ducha, nebo opuštěné objekty, kde je slyšet ozvěna jejich budoucích já. Každá taková konfrontace má svůj význam a hrdiny série Tales from the Loop (Smyčka) navždy promění.
Čas, který nebyl
To platí i pro dva kamarády, kteří jednoho dne v lese objeví zchátralý modul, jenž jim umožní, aby si navzájem vyměnili těla. Po prvotním šoku se rozhodnou v experimentu pokračovat. Vracejí se ke „svým“ rodinám, ale dříve známé a bezpečné prostředí je pro ně od této chvíle cizí. Nad jejich životy – ale i okolní krajinou – visí vědomí čehosi neobyčejného, neustále se objevují nepatrné odchylky od normálu, ať už jde o nález neobvyklé součástky, kterou vyplavilo jezero, nebo o náhlou, nevysvětlitelnou změnu v chování nejbližších.
Historka o chlapcích, kteří si prohodili těla, pochází z výtvarného alba Simona Stålenhaga Smyčka (2014, česky 2018), podle něhož byla série Tales from the Loop vytvořena. Švédský výtvarník a hudebník soustavně pořizoval fotografie industriální krajiny kolem Mälaranského jezera s rezivějícími stroji a jeřáby. Snímky se staly základem pro jeho malby, do nichž vsazoval roboty, futuristické budovy nebo třeba prehistorické tvory útočící na zmrzlinářskou dodávku. Své obrazy nejprve publikoval na internetu, jejich knižní vydání pak doplnil mikropovídkami, v nichž se propojuje fiktivní historie největšího urychlovače částic na světě se vzpomínkami na dětství prožité na periferii Stockholmu. Příběhy konstruované ze „vzpomínek na čas, jenž nikdy nebyl“ svou posmutnělou poetikou a civilností připomínají texty Raye Bradburyho. Jsou věcné až strohé, ať už vypravěč hovoří o smutku z rozvodu rodičů nebo o tom, že kdesi v sousedství žije kluk, který v kurníku chová dinosaura. Dobrodružné výpravy zde obvykle vyznívají do ztracena a komunikace s androidem uprchlým z místních laboratoří je pro hrdiny často jedinou možností, jak vzdorovat pocitu osamění.
Suma všech věcí
Stejné vyznění má i televizní adaptace. Nejde v ní o nostalgické ohledávání minulých dekád v epických příbězích s dětskými hrdiny, ale o pokus zachytit okamžiky, jež naši pozornost zaostřují na křehkost a pomíjivost existence. Největší hrůza zde nepřichází z jiných dimenzí, ale plyne z banálního zjištění, že nic nepřetrvá a život je jen mrknutí oka. V touze vzepřít se změnám a podržet si určitý okamžik navždy tak protagonisté neuváženě experimentují s technologiemi, o nichž toho vědí jen málo nebo vůbec nic: například hrdinka povídky Stasis zamkne sebe a svého milého do časové kapsle, která se pro ně stane existenciálním peklem.
Volně provázané epizody spojuje výrazná estetika přesně v duchu Stålenhagových obrazů. Vizuální stránku ještě umocňuje zvuková stopa, kdy do ozvěn lidských hlasů, šumění větru nebo zpěvu ptáků proniká různé chřestění, vrzání či skřípání strojů, jako by se prostor kolem Smyčky rozpínal donekonečna. Kniha a televizní série se výborně doplňují, přičemž obě média umožňují nahlédnout Stålenhagovu mytologii z různých perspektiv. Každý z osmi dílů série navíc natočil jiný režisér. Úvodní melancholickou procházku světem, který je náš a zároveň cizí, režíroval autor dystopie Neopouštěj mě (Never Let Me Go, 2010) Mark Romanek. Tvůrce hororů Ty West zase epizodu Enemies pojal jako pulpový horor, který se odehrává na tajuplném ostrově, kde řádí monstrum stvořené šíleným vědcem.
Vrstvením záhad řada Tales from the Loop místy připomíná průzkum králičí nory, nakonec ovšem nalezne přiměřenou míru patosu i hranici, kdy nedostatek informací nepůsobí zmatečně, ale pořád ještě vzbuzuje zvědavost a fascinaci. Na poměry televizního mainstreamu je seriál odvážný a zajímavý tím, jak přesvědčivě se mu daří vystavět příběh, který lidský život neuchopuje jako lineární přímku, ale sumu prožitků, jež jsou neustále přítomné, i když se třeba ještě ani nestaly a zatím žijí pouze v nočních můrách postav.
Autorka je filmová kritička.
Tales from the Loop. Amazon Prime, USA, 2020. Vytvořil Nathaniel Halpern, hrají Rebecca Hallová, Jonathan Pryce, Tyler Banhardt, Dan Bakkedahl ad.