Marnie Slater (nar. 1980 na Novém Zélandu) je vizuální umělkyně žijící a pracující v Bruselu. Její tvorba se dotýká mnoha formátů včetně sochařství, kolektivních projektů, editace, performance, malby a instalace. Mimo sólové aktivity je také členkou uměleckého kolektivu All the Cunning Stunts, spolukurátorkou online platformy Buenos Tiempos Int. a členkou týmu bruselského lesbického a trans baru Mothers & Daughters. Byla hlavní pedagožkou v rámci programu Master of Voice v amsterdamském Sandberg Institute a momentálně učí na St Lucas School of Art v Antverpách.
„Performance By Written I Mean Made (Napsáno, tedy vytvořeno, první uvedení 2016) využívá fragmenty rukopisu-dialogu, který jsem objevila v Jersey Archive, kam jsem se přišla podívat na sbírku materiálů připisovaných uměleckému duu Claude Cahun a Marcel Moore. Cahun a Moore byly nevlastní sestry a životní partnerky, které během společného života přijaly tato genderově neutrální jména. Vytvořily mnoho modernistických děl, povětšinou fotografických či psaných, která byla retrospektivně zařazena do surrealistického kánonu jako jeho queer a feministická součást. V dialogu, který jsem si z archivu vypůjčila, se odvíjí rozhovor mezi heterosexuálním párem – Mary a Peterem. Baví se, hádají a flirtují spolu ve své buržoazní domácnosti. Nepřítomnost příběhu a triviální zasazení jejich vztahu do tohoto kousku mě přimělo brát psané poznámky jako pracovní verzi scénáře ve stylu satirického činoherního dramatu. Pokud vím, tak se za života Cahun a Moore tento dialog nikdy nepublikoval ani nehrál. Zdánlivý rozpor se zbytkem jejich uměleckého díla i s jejich kanonizovanými osobnostmi mi však poskytl skvělé podněty pro můj umělecký zájem o nenormativní genderové vyjádření. V mém ztvárnění těchto kusých zápisků z archivu sdílejí role Petera a Mary čtyři kamarádky a milenky, které se identifikují jako translidé. Za pomoci různých úkonů a situací jsem se snažila obecenstvu předestřít různé, občas i protichůdné možnosti, které by jim lépe pomohly pochopit, jakou roli hraje jazyk při utváření vztahů.
Vazba mezi jazykem a vztahy se dá v By Written I Mean Made chápat různě a samozřejmě se lze k tomu také vyjádřit na osobní úrovni. Poznámky, které jsem našla v archivu, nejspíše pocházejí od Claude Cahun; její autorství se dá zpochybnit z různých stran, ale vlastně na něm vůbec nezáleží – je to jazyk samotného archivu, co dnes utváří podobu dalšího odkazu Cahun a Moore. Jedna z věcí, na niž jsem při četbě těchto poznámek narazila, bylo poznání, že jde o velmi přímý způsob psaní. To výrazně kontrastuje s komplexním, někdy až krkolomným stylem, jakým Cahun jazyk používala, aby ve svých publikovaných dílech narušila stabilitu subjektu – ze současné perspektivy bych její dílo označila jako queer. Mimo jiné jsem se tak během procesu tvorby snažila řešit i to, jak materializovat tyto dvě paralelní formy užívání jazyka a vměstnat je do jednoho prostoru, aniž bych nutně zahlazovala jejich protichůdné tendence nebo si udělala prioritu z jejich vzájemné shody.
Performance By Written I Mean Made se také zabývá užíváním jazyka a vztahů pro účely distribuce. Jersey Archive mi povolil produkci na základě scénáře, ale nedovolil mi ho reprodukovat v tisku. Pro toho, koho zajímá text od Claude Cahun, ale sám se do Jersey Archive nepodívá, je performance jedinou možností, jak se k němu dostat.
Mary je žena v domácnosti s bohatým společenským životem. Pracuje jako dobrovolnice na různých kulturních projektech, ačkoli předtím, než si vzala Petera, byla překladatelkou. Peter pracuje na plný úvazek v kanceláři, jejíž agenda se nějakým způsobem dotýká poštovních služeb a také rozvědné činnosti pro vládu – scénář je v tomto ohledu trochu nejasný. Ve svém dialogu občas s hravostí řeší svůj manželský život, ale hlavně jim ono škádlení umožňuje normalizovat způsob, jakým vztah utužuje jejich genderové role. Mimo občasné krácení jsem do textu jinak nezasahovala – jazykový svět Petera a Mary zůstává takový, jaký měl původně být. Já a moje partnerka Clare Noonan jsme se naše party v dialogu naučily nazpaměť, zatímco další dvě performerky čtou ze svých scénářů a pomáhají mně i Clare ve chvílích, kdy zapomínáme své repliky. Téměř všechny herečky v dosavadních uvedeních By Written I Mean Made byly amatérky. K tomu, aby se člověk dostal do díla a jeho dynamiky, je ale podle mě důležitější, že jsme všechny intimně spjaty skrze queer přátelství a partnerství. To dodává dialogu jistou míru realismu (vzdáváme hold našim vztahům ve sdíleném prostoru) a také podivnosti (když čteme scénář, postavy Mary a Petera, jejich gender, sexualita a vztahy se destabilizují). S celkovou situací performance rezonuje také moje životní zkušenost jakožto queer člověka, neboť často používám jazyk a žiji v jazyce, který úplně nepadne k mým osobním životním zkušenostem – což ovšem není vždy na škodu, jak ukazují například fenomény jako camp, drag nebo sadomasochismus, které jsou důležité pro kritické přežití a pro rozkoš. Mezi Clare a mnou se čas od času v nějaké úplně jiné konverzaci zhmotní replika z By Written I Mean Made, protože se nějakým podivným způsobem dostala také do jazyka našeho vztahu, a obě se tomu pak společně zasmějeme.“
Foto Robin Zenner