Nikdo není nevinný

K čemu nás vyzývá Black Lives Matter

Od vraždy George Floyda uplynuly dva měsíce. Protesty v USA i po světě pokračují, podle expertů ale nejmasovější akce již proběhly a zájem médií utichá. I přes kritiku hnutí Black Lives Matter z různých stran se většina Američanů shodne, že rasismus představuje závažný problém. Budoucnost hnutí se ale netýká jen Spojených států.

„Kdysi byl nástrojem lynčování provaz. Dnes je to policejní kulka.“ Tyto dvě věty pocházejí z petice We Charge Genocide, která mapuje zločiny spáchané na Afroameričanech. Zní to sice aktuálně, dokument byl ale sepsán v roce 1951. Petice byla doručena na Valné shromáždění OSN v Paříži Williamem L. Pattersonem, černošským právníkem a tajemníkem organizace Kongres pro občanská práva. Obsahovala nejen jména zavražděných Afroameričanů, ale pokoušela se i o analýzu jejich systematického odlidšťování. Na Valném shromáždění OSN petice nerezonovala a ani na domácí scéně se nesetkala s pochopením: byla svorně odsouzena jako praní špinavého prádla na veřejnosti.

Jenže takhle špinavé prádlo už se utajit nedalo: kauzy jako justiční vraždy Willieho McGeeho, lynčování Emmetta Tilla či události v Little Rocku přitahovaly pozornost médií z celého světa, zejména z druhé strany železné opony (včetně československého tisku, který si nemohl nechat ujít příležitost ke kritice amerického …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky