Bez šance na úspěch

Největší srbské protesty od dob Miloševiće

V Srbsku už od roku 2018 probíhají masové protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiće. V době karantény sice na čas ustaly, v červenci však propukly násilné pouliční rioty. Nad stále autoritářštějším režimem ale demonstranti těžko zvítězí, protože jsou ideově rozrůznění a Vučić má navíc podporu západních politiků.

Srbsko v červenci zažilo nejnásilnější protesty od dob Miloševićova režimu. Demonstranti vzali útokem budovu srbského parlamentu (Skupštiny) a země si na chvíli připomněla obrazy takzvané buldozerové revoluce, která 5. října 2000 svrhla Slobodana Miloševiće. Vzduchem létaly dlažební kostky, dělobuchy a zápalné láhve, policie použila slzný plyn a obušky. V některých případech policejní násilí přerostlo bezmála v lynčování bezbranných demonstrantů i přihlížejících pozorovatelů. Protesty za sebou zanechaly desítky zraněných na obou stranách, desítky zadržených a zase o něco rozdělenější společnost.

Nepokoje vypukly 7. července poté, co prezident Aleksandar Vučić přišel se zprávou o dramaticky se zhoršující pandemické situaci v Bělehradě, která je dle jeho slov výsledkem nezodpovědného chování občanů, a ohlásil znovuzavedení přísných opatření. Vyvolal tak vlnu rozhořčení, která se během několika hodin přelila do bělehradských ulic i dalších srbských měst. Vučić sám totiž v květnu …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky