Charles Burns: Bludiště

Přeložil Martin Svoboda

Trystero 2020, 64 s.

Pár let po dokončení trilogie Naposled se komiksový tvůrce Charles Burns loni vrátil s prvním dílem chystané série Bludiště. Kniha zatím nevyšla v angličtině, což dělá z českého vydání, přeloženého z francouzštiny, poměrně exkluzivní záležitost. Z prvního dílu příběhu o podivínském mladíkovi posedlém kreslením monstrózních kokonů, snad inspirovaných jeho oblíbeným hororem Invaze lupičů těl, se toho nedá mnoho vyčíst. Je ale jasné, že Burns se pohybuje na starém známém terénu, kde se v iracionálním proudu asociací potkává osobní fascinace starými horory, ryze snové scény a dějová linka zaměřená na outsiderské postavy ze současného amerického předměstí. Bludiště je dokonce možná až příliš podobné trilogii Naposled (oproti přece jen výrazněji odlišné Černé díře a raným povídkovým cyklům jako El Borbah), a to nejen konkrétními motivy a kolážovitou strukturou scénáře, ale i kresbou. Mistr jednolitých černobílých ploch totiž pracuje s barvou úplně stejným způsobem jako v Naposled. Přes drobné pochybnosti o tom, jestli tu autor jen neopakuje své prověřené postupy, je však Bludiště rozhodně výrazné komiksové album. Jeho výtvarná stránka je neobyčejně precizní a vyprávění znovu dokládá, že Burns dokáže skvěle evokovat náladu na hraně skutečnosti a noční můry. Škoda, že komiks vzbuzuje obavu, zda se legenda amerického indie komiksu tentokrát nepohybuje svým bludištěm po až moc vyšlapaných cestách.