Motýl v jantaru

Vášně duše Raffaela Simoneho

Román italského lingvisty, esejisty a filosofa Raffaela Simoneho se věnuje několika měsícům ze sklonku života Reného Descarta. Činí tak prostřednictvím jeho autentické i fiktivní korespondence, mimo jiné s princeznou Alžbětou Falckou.

Historický román ustavuje bezpochyby jiná pravdivostní očekávání než životopis. Jedná se přece o fikci, iluzivní hru, pel­-mel historických faktů a autorových výmyslů. Žánr životopisný, spojovaný s literaturou faktu, naopak sugeruje představu, že pravdy života reálné osoby se lze – s pomocí životních dat, dokumentů a svědectví, zprostředkováním kontextu či nalezením kauzalit – zmocnit. V biografii má zkrátka být odhalen životní příběh tak, jak se udál. Tento žánr tedy příliš neholduje epistemologickým pochybnostem, postmoderní hravost je mu většinou cizí a k předmětu svého zájmu přistupuje často bez ostychu, zato ale s poněkud přehnanou vážností.

Možná se vám srovnání historického románu a biografie zdá nemístné. Uznáme­-li však, že oba žánry vycházejí z historického materiálu a zároveň se snaží o vykreslení jistého obrazu z minulosti (jakkoli životopis chce podat obraz „pravdivý“, zatímco historický román spíše „plastický“), nepatřičnost …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky