Pravidla v umění neexistují

Rozhovor s polskou umělkyní Marií Lobodou

Maria Loboda ve své intermediální tvorbě propojuje zdánlivě nesourodé inspirační zdroje a k publiku promlouvá poetickým jazykem bez vysvětlivek. Hovořili jsme o jejím vztahu k výtvarné tradici, propojování vizuálních a textových prvků nebo o tom, jak se do jejích výstav promítá atmosféra měst, v nichž probíhají.

Na nedostatek výstav si v posledních letech nemůžete stěžovat. Například v roce 2017 jste absolvovala výstavní maraton, během něhož jste jich v krátké době připravovala hned sedm…

To byl úžasný a velmi zábavný rok. Jako bych byla kapitánkou pronajaté lodi: struktura již byla vytvořena, posádka na místě, o palivo bylo postaráno. Mou úlohou v takové situaci je mít vymyšlenou koncepci, být klidná a umožnit všem pohodovou plavbu, za kterou nesu plnou zodpovědnost.

 

Ve stejném roce jste vytvořila projekt Lord of Abandoned Success [Pán opuštěného úspěchu], kde si hrajete s myšlenkou nedokončeného díla. Rovněž kombinujete různá média a samotné objekty obvykle nevytváříte sama. Existují podle vás nějaká pravidla konvenční umělecké tvorby?

V umění žádná pravidla neexistují a konvenční umělecká tvorba je protimluv. Nechci ale, aby to vypadalo, že jsem nějaká průkopnice. V rámci své tvorby kopíruji, adaptuji a přisvojuji si umění mnoha jiných umělců a koncepcí. Jsem …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky