Vztahové peklo

Bernhardův text pro herecké trio

Inscenace dramatu Thomase Bernharda Ritter, Dene, Voss pod názvem Oběd u Wittgensteina je odvážným gestem dramaturgie Stavovského divadla. Čím dalším kromě titulu se interpretace režiséra Daniela Špinara a dramaturgyně Marty Ljubkové liší od původní hry?

Dramatický text Ritter, Dene, Voss rakouského spisovatele Thomase Bernharda je kvůli svému specifickému způsobu vzniku tak trochu legendou. Bernhard hru totiž napsal v roce 1984 pro dvě konkrétní herečky a jednoho herce: Ilsu Ritterovou, Kristen Deneovou a Gerta Vosse. Nové jméno Oběd u Wittgensteina získala inscenace v Národním divadle na konci roku 2019 na základě svého obsahu – je inspirována myšlenkovým světem Ludwiga Wittgensteina, v němž existují věci, které nelze vyslovit, a důležitou roli hraje mlčení a ukazování.

Nejde o první příležitost, kdy se české publikum může s tímto Bernhardovým textem setkat. Aktuální interpretaci v režii Daniela Špinara předcházelo zpracování Jana Antonína Pitínského v roce 1996 s obsazením Jiřího Ornesta, Zdeny Hadrbolcové a Emílie Vášáryové; dále lze připomenout uvedení v olomouckém Divadle na cucky nebo představení vídeňského Burg­theateru na prvním ročníku Pražského divadelního festivalu německého jazyka.

 

Na oběd nedojde

 …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky