U vchodu vás vítá uvaděč, jehož tvář se skrývá za nánosem metalového corpsepaintu. Poté, co jste se sem proklikali přes hypertextovou povídku o tom, jak se chystáte na koncert, uvede vás do sálu, přičemž zmíní, že vstupné je sedm dolarů. Pokud si ale tento výdaj nemůžete dovolit, nevadí – virtuálními dveřmi na stránce gloryglorylive.com můžete projít i tak a vzápětí se ocitnete na srpnovém vystoupení dvojčlenné kanadské skupiny Vile Creature, jež samu sebe popisuje jako „tvrdou dvojici, která odmítá diskriminaci a má blízko k fantastice“. Kapela má ve znaku symbol transgenderu s vepsaným pentagramem a pojetí streamu připomíná RPG hru: návštěvník si může zvolit, odkud bude produkci poslouchat, ale také se může rozhodnout, že celou show stráví ironickým komentováním skupiny na virtuální kuřácké pauze nebo u stánku s merchem ve společnosti znuděného prodavače.
Na všech dosavadních nahrávkách členové Vile Creature prostřednictvím syrové hudby zachycují své boje, rozhořčení i traumata, která zažívali jako queer osoby. Na to, jaké to bylo, vyrůstat coby queer osoba koncem devadesátých let na jihu Floridy, vzpomínal zpěvák Kyle William Campol alias KW v rozhovoru pro časopis Kerrang!: „Bylo to: ‚Ty buzno!‘ Potom rána, další rána, kopanec a nemocnice.“ Druhou desku Vile Creature, nazvanou Cast of Static and Smoke (2018), rámuje sci-fi příběh o pěti kyborzích vyrovnávajících se s vlastními těly. Námět připomene práce feministické teoretičky Donny Harraway, která ve slavném Manifestu kyborgů z roku 1985 odmítla tradiční dělení osob na muže a ženy a tvrdila, že sblížení člověka se strojem může lidem poskytnout imaginaci potřebnou pro přemýšlení mimo genderovou dichotomii, jež vede k vytváření dominance a umělých hranic mezi „normálním“ a „nenormálním“.
Letos v červnu KW a Vic, kteří nejsou jen členy skupiny, ale také manžely, vydali třetí album Glory, Glory! Apathy Took Helm!. Hutný kytarový zvuk doplněný zuřivými vokály se zde střídá se subtilnějšími pasážemi. Ačkoli queer zkušenost není explicitním tématem nahrávky, v podtextu je tento motiv přítomný, třeba hned v prvním tracku, kde zpěvákův hlas přechází ze šepotu v animální výkřik: „Řekni mi, kdo jsem!“ V eponymní závěrečné dvojskladbě se z valivého sludge metalu jako paprsek světla ve tmě ozve třináctihlavý ženský sbor. Samozřejmě, v metalu podobné spojení představuje klišé, nicméně v tomto případě jsou obě polohy organicky propojeny: křehkost i zuřivost tvoří jeden celek, mimo dualitu. Skupina skladbou upozorňuje na apatii z titulu alba, která vede k rezignaci na jakoukoli snahu o zlepšení světa, v němž žijeme. „Všechno, na čem nám záleží, vadne!/ Sucho proniklo ke kořenům!“ křičí společně Vic a KW.
Šéfredaktor magazínu The Quietus John Doran v eseji pro Guardian rozebírá, jak dronemetaloví Sunn O))), k nimž mají Vile Creature žánrově blízko, aktualizovali metal pro 21. století, a přemítá o kulturní roli dříve přehlíženého žánru. „Metal byl vždycky modernistický a avantgardní, byť se o těchto jeho kvalitách mluví zřídka. Odsudky tohoto žánru – často motivované třídní příslušností, ale také jeho zoufalou dračí estetikou a pochybnou genderovou politikou – se nezřídka pojily se zarputilým přáním metalistů zůstat nepochopení nebo odporovat velkoměstským udavačům vkusu,“ píše Doran. To se však s rozmáchlými a meditativními kompozicemi Sunn O))) podle Dorana změnilo.
Vlivy Sunn O))) lze v tvorbě Vile Creature vystopovat nejen v hustotě riffů nebo délce skladeb, ale i ve snaze posunout žánr do nové polohy, která bude reflexivnější jak vůči vlastnímu žánru, tak okolnímu světu. „Metal znamená starat se, snažit se měnit stav věcí. Myslíte, že Black Sabbath napsali War Pigs jen tak? A myslíte, že se Rob Halford vyoutoval pro nic za nic?“ ptá se KW. O tom, že Vile Creature své stanovisko berou vážně, svědčí mimo jiné i spolupráce s Tanyou Byrne z britské skupiny Bismuth na skladbě In Tenebris Lux, z jejíchž výtěžků hudebníci podpořili hnutí Black Lives Matter a environmentální organizaci Forest Carbon. Je tu však ještě obecnější aspekt věci: právě v době, kdy v celém západním světě sílí neokonzervativní tendence, by metal mohl znovu získat někdejší auru vzpoury. Musel by se ovšem identifikovat s antirasismem, genderovým aktivismem nebo environmentálním hnutím. Skupin jako Vile Creature, které se otevřeně angažují, každopádně v posledních letech přibývá. Koneckonců, pocit jinakosti stojí v základu tvrdé hudby od jejích počátků.
Autor je publicista.