Laudatio mortis

Festival … příští vlna / next wave… pohřbíval a křísil divadlo

Přežije divadlo a jeho tvůrci dobu pandemie? Nepovede stále rostoucí utilitarizace a zaměření společnosti na výkon – orientace posílená navíc argumentací blížící se ekonomické krize – ke zkáze divadla? Podobné otázky si kladla dramaturgie festivalu … příští vlna / next wave…

Festival … příští vlna / next wave… ohledá­vá český umělecký okraj, tzv. alternativu, přičemž programovou skladbou záměrně narušuje hranice mezi divadlem, výtvarným uměním či hudbou. Z původně třinácti plánovaných produkcí (letošní ročník s přiléhavým podtitulem Smrt divadla proběhl pouze v Praze, brněnská část byla v důsledku restrikcí zrušena) jsem navštívila čtyři premiéry, lišící se výrazovými prostředky i mírou naléhavosti, s jakou nakládaly s aktuálním motivem smrti divadla. Shodovaly se však ústřední vizí zániku jakožto naděje na nový začátek. Letošní … příští vlna / next wave… tak byla svébytným „laudatiem mortis“.

 

Sladký konec

Velkolepé zahájení připravil divákům svým mnohahlavým davem performerek režisér Jakub Čermák, který se projektem Happy end v hotelu Chateau Switzerland vrátil ke krátkodobému divadelnímu squattingu – k ideji, s níž spoluzakládal uskupení Depresivní děti touží po penězích. Na rozdíl …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky