Radost z Chlastu

Novinka dánského režiséra Thomase Vinterberga nazvaná Chlast vypráví o čtyřech učitelích, kteří na sobě testují platnost teorie, podle níž permanentní nízká hladina alkoholu v krvi zlepšuje život. Dokáže film zlepšit život svým divákům?

Zavedený dánský režisér Thomas Vinterberg natočil osm let po Honu (Jagten, 2012) další snímek, kterým by mohl oslovit mezinárodní publikum. Režisér znovu položil na stůl celkem závažné téma, byť tentokrát v odlehčenější podobě. Příhody čtyř životem znavených středoškolských učitelů, kteří zkoušejí aplikovat teorii o blahodárných účincích trvalé přítomnosti půl promile alkoholu v krvi, přece jenom nabízejí větší prostor k humoru než téma falešného obvinění ze sexuálního zneužívání a krutého vyloučení z komunity v Honu. V obou případech však jde o precizně odvedenou uměleckou práci, prostou jakýchkoli bezprizorních momentů. Jak Hon, tak Chlast lehce provokují, ale současně se jedná o uhlazená a vcelku široce přístupná díla.

 

Seberozvoj podle Kierkegaarda

Chlast aplikuje svérázné teoretické poučky v praxi a lze jej pokládat za kvaziodbornou studii. Hrdinové totiž prezentují výsledky určité aktivity a posuzují kvalitu i originalitu svých výkonů na základě znalostí výchozích …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky