#24/2020

co zbylo z bílé hory

editor
Vydání: 18/11/2020
editorial

Bitva na Bílé hoře, od níž 8. listopadu uběhlo 400 let, je v českých dějinách spojena s mnoha mýty a právě na ty jsme se zaměřili v aktuálním čísle. Vojenský střet, po němž v českých zemích získala nadvládu římskokatolická víra, posloužil jako „vyprávění o dějinách, které nenapsali vítězové, ale poražení, aby se z nich (znovu?) vítězové stali“. To konstatuje Matouš Jaluška v zamyšlení nad povídkovým souborem „Horo Bílá – horo kletá!“, z nějž vystupuje trauma porážky jako podvědomý přelud ucelenosti a síly, jako předzvěst dalšího růstu. Milena Bartlová píše o nacionalistickém dědictví této „potyčky“, které se po roce 1918 stalo prostředkem konstrukce moderního státu a národa. Bitvu popisuje jako definitivní konec politického uspořádání „dvou století mezi husitskými válkami a Bílou horou, kdy v českých zemích panovala tehdy zcela unikátní situace vzájemného uznávání různých vyznání“. O takzvaných Konfederačních aktech píše Miloslav Caňko a zdůrazňuje, že se jednalo o jednu z prvních ústav v Evropě, která představovala „příležitost k vytvoření rozsáhlého středoevropského soustátí na bázi naprosté rovnoprávnosti jeho členů“. Zobrazování Bílé hory v české historiografii shrnuje ve svém článku Vojtěch Čurda a o jiráskovsko­-nejedlovské státotvorné interpretaci, která v padesátých letech pomáhala k ustavení socialistického Československa, pojednávají Tereza Arndt a Bohumil Melichar. Ukazuje se, že ve stereotypech spojených s recepcí tohoto národního traumatu vězíme dodnes. Zamysleme se tedy nad tím, jak opozice mezi „námi“ a „těmi druhými“ deformuje náš přístup k současnému světu.

komentář

Umenie polemizovať

...
recenze čísla

Jsme v kapitalismu svobodní?

Přehodnocení hodnot a limity levice

literatura

Antonovská jablka - slepá v kopřivách

Dívám se do sebe

Úvahy nad zájmeny Kristiny Láníkové

I nic může být loutkou

Rozhovor s Markem Bečkou

Když stroje mají ornamenty

Čapkovi psanci vesmíru znovu a jinak

Podvědomá bitva

Bělohorský žal v antologii povídek z 19. století

...

Pravda kriminálu - literární zápisník

film

Dámský gambit končí patem

Šachistický seriál podle Waltera Tevise

Nekonečná krása betonu

Poslední a první lidé podle Jóhanna Jóhannssona

divadlo

Morálny život je ohrozený

Dom ako územie tradície

hudba

Nezoufej, zítřek přinese růže

Tři výzvy Beverlyho Glenna­-Copelanda

V kůži melancholie

Diagnóza zoufalého světa na albu FVCK_KVLT

Zabít všechny okolo, jen ne sebe - hudební zápisník

výtvarné umění

Je to len zlý sen?

Výstava na motívy záhradkárskych kolónií v galérii Šopa

Propojení uměním

S Jolanou Havelkovou o sociálně­-uměleckých experimentech

galerie
esej

Čí vítězství a čí prohra?

Revize paměti Bílé hory

rozhovor

Bojovníci na hranici

O světě lidí s vysokou emoční nestabilitou

...
beletrie

Ženský hněv ať burácí

zahraničí

par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

Vítězství s mnoha otazníky

USA zvolily Joea Bidena za nového prezidenta

společnost

Kronikář národa

Překonávání Bílé hory četbou Jiráska

Příběh vzestupu a pádu?

Bílá hora v devatenáctém století

V centru historické paměti

Bílá hora na kolbišti interpretací

Zmařený pokus o revoluci

Konfederační akta jako progresivní ústava

odpor

Na periferii zelené Evropy - ultimátum

SNB je dohoní

Jak učit o takzvaném třetím odboji?

minirecenze

Joe Abercrombie: Trocha zlé krve

Ljudmila Petruševská: Nezralé bobule angreštu

minirecenze

eskalátor

eskA2látor 1

...

eskA2látor 2

...

eskA2látor 3

...