Když tučňáky posedne šílenství

Strach a hrůza v polární kinematografii

Nehostinnost, odcizenost a nebezpečí Arktidy i Antarktidy patří k oblíbeným tématům řady filmů a seriálů, jež spadají do žánru polárního hororu nebo k němu alespoň odkazují. Unikátní motivy, které se v těchto snímcích objevují, přitom obvykle vycházejí z fascinace polárními výpravami, zvláště pak těmi tragickými.

V roce 1864 britský malíř Edwin Landseer vytvořil rozměrné plátno Člověk míní, Bůh mění. Dva lední medvědi na něm uprostřed polární pustiny okusují lidské kosti a trosky lodi tak sugestivním způsobem, že se kolem obrazu časem vytvořily nejrůznější pověry a legendy. Dodnes tak v určitém ohledu trvá děs a ustrnutí viktoriánské společnosti, která se i prostřednictvím tohoto plátna vyrovnávala s tragickým koncem Franklinovy polární výpravy. A ty lední medvědy tehdy Landseer namaloval možná proto, aby zakryl nejhůře připustitelnou skutečnost – totiž že odvážnou expedici nezahubila divoká zvířata, nýbrž že se její účastníci nakonec v hladu a zoufalství pojídali navzájem.

Půldruhého století poté už jsme otrlejší, a tak mohli tvůrci první řady seriálové antologie The Terror (2018) bez uzardění zobrazit i hrozivé poslední etapy Franklinovy expedice. Ve výsledku ovšem udělali totéž co Landseer – příčinou zkázy v jejich podání nejsou jen samotní lidé, ale i nadpřirozené monstrum, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky