Schizma politické ekklésie

Mýtus generální stávky z prosince 1920

Boj o Lidový dům se stal před sto lety roznětkou prosincové generální stávky. Tento konflikt definitivně uspíšil rozkol uvnitř sociální demokracie a vznik Komunistické strany Československa. Lze jej interpretovat i pomocí pojmu sekulární církve nebo konceptu „věčného návratu“.

„Já se hlásím k těm levičákům, k té levici sociál­ních demokratů, kteří zrovna včera a dnes byli tou naší republikou, tou panskou a měšťáckou republikou obviňováni a tak hanobeni a tupeni. (…) Jestliže je někdo republikánem až do poslední cévy, pak jsme to my. Já jsem jedním ze zakladatelů té strany sociál­ně demokratické, já jsem už přes půl století bojovníkem těchto myšlenek. My jsme vlastně zakládali stranu republikánskou, když ještě 90 až 98 procent českého národa se snad těšilo na nějakého korunovaného krále, byli jsme prvními sociálními demokraty – republikány…“

Těmito slovy, pronesenými při svém posledním senátorském projevu 16. prosince 1920, deklaroval Josef Hybeš svůj postoj k policejní represi vůči aktérům prosincové generální stávky. „Já jsem přijel zrovna z Brna a to všecko, to stanné právo, střelba v Oslavanech a ty mrtvoly a ti ranění, to vše dohromady mne tak rozechvělo, že nevím ani skutečně, co bych měl mluviti,“ …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky