Vzít nejisté věci pevně do rukou

Nenápadná cesta skupiny Hey Colossus

Pětasedmdesátiminutová kytarová deska může v dnešní době zavánět rockovým velikášstvím s prošlým datem spotřeby. Britští Hey Colossus se však právě s takovým albem umístili v čele výročního žebříčku portálu The Quietus. V čem spočívá jejich síla? A čím vyniká jejich třináctá deska Dances/Curses?

Když loni v květnu šestice Hey Colossus vystoupila během turné k albu Four Bibles (2019) v dejvické Klubovně, šlo o její vůbec první tuzemský koncert. Malý pražský klub se hezky zaplnil, přesto jsme jako pořadatelé měli trochu výčitky, že skupinu hostíme jen za „door deal“ – tedy honorář postavený čistě na tom, kolik peněz se vybere na vstupném. Zaslouží si to kapela, která existuje šestnáct let a vydala, započítáme­-li všemožné splity, ke třicítce nahrávek? „Je možné, že k nám čas nebude milosrdný,“ píše ve své knize z edice Sleevenotes vydavatelství Pomona Books zakládající člen skupiny Joe Thompson. „Ale tohle je cesta, kterou jsme si zvolili.“ Myslí tím především filosofii založenou na nezištné přirozenosti, s níž Hey Colossus tvoří a koncertují. „Mluvit o etice DIY, pokud jde o přístup k hudbě, je velmi osobní záležitost – a taky je to minové pole,“ píše dále Thompson, jehož postoj k tvorbě a fungování kapely …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky