Moskva, podivuhodné město

Nad romány Jiřího Weila a Andreje Platonova

Moskva během posledních let prošla zásadní proměnou. Ohrady, lešení a provizorní chodníky nahradila rozlehlá prostranství, parky, nové stanice metra. Současná podoba ruské metropole jako by byla realizací některých literárních obrazů – například těch z Platonovova románu Šťastná Moskva (ukázku najdete na straně 22) nebo z Weilovy Moskvy­-hranice. Jejich vyznění je ovšem dvojznačné.

Za posledních pět let se Moskva ­změnila téměř k nepoznání. V tom více než dvanáctimilionovém městě se najednou udělalo spousta místa. I starousedlíci se teď občas ztrácejí v nových rozlehlých prostranstvích, která se znenadání otevřela v dříve důvěrně známých zákoutích. Z ulic i podchodů doslova přes noc zmizely dlouhé řady stánků, zanikly celé obchodní čtvrti, kde si bylo možné pořídit prakticky cokoli, od minerální vody po padělanou kabelku Louis Vuitton. Zmizely vysoké ploty i betonové ohrady, které nejspíš nikdy nic nechránily, nanejvýš schovávaly nějaký zpustlý pozemek nebo dávno opuštěnou stavební jámu. Zmizela lešení, provizorní dřevěné chodníčky se stříškou i zaprášené plachty s namalovanými fasádami domů. A místo toho všeho se objevila celá nová náměstí – s bytelnými lavičkami ze světlého dřeva a tmavého kovu, se stromy v masivních kamenných kádích, s květinovými záhonky i pásy anglického trávníku. Dlážděná jsou obrovskými pláty žuly – stejně jako široké …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky