Hlavně nikoho nevyrušit

Normalizovaný pop v druhé dekádě 21. století

Ohlížení za minulým rokem prostřednictvím anket a žebříčků je za námi. Jaké ale bylo ve vzrušujícím světě popového spektáklu uplynulé desetiletí? Podle předního českého hudebního kritika dominoval „bezbarvý normalizovaný pop, který popírá všechny radikální impulsy, s nimiž kdy populární kultura vstupovala do veřejného prostoru“.

V dubnu 2011 vystoupil v televizní show Joolse Hollanda tehdy sotva dvacetiletý anglický zpěvák Ed Sheeran a jenom s kytarou zazpíval svůj debutový singl A­-Team. O průlom v hudebním průmyslu se snažil už pár let, teď ale konečně všechno do sebe zapadlo. Publikum bylo očarované jeho jímavou písní o drogově závislé dívce, která skončila na ulici, a pověsti o nové hudební senzaci se šířily rychlostí světla. O rok později už bylo Sheeranovo debutové album, nazvané symbolem + a plné podobných srdceryvných balad, několikrát platinové a zpěvák výrazně bodoval i v zámoří. Tam se o jeho průlom postarala Taylor Swift, která ho v roce 2013 přizvala na své turné. Sheeran s ní měl hodně společného. Swift jako náctiletá písničkářka přišla na konci nulté dekády z countryové scény a nejprve bodovala díky své nekašírované obyčejnosti a image obyčejné holky zpívající písničky o zlomených srdcích. Swift a záhy i Sheeran se stali etalony popové hvězdnosti druhé dekády nového tisíciletí, v níž …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky