Nejlepší z možných světů

Jak výzkum vesmíru (ne)mění perspektivu lidstva

O kosmu toho víme víc než kdy předtím. Žijeme v době bezprecedentního pokroku v poznávání vesmíru i našeho místa v něm. Věda se pohybuje v oblastech, které dříve byly spíše výsadou žánru sci­-fi. Jak tento rozkvět ale vnímáme v každodenním životě?

V hypnotické sekvenci se přelévá zlato­-oranžovo­-hnědý vzor zaplňující celé zorné pole. Je to překrásný, nepozemský pohled – a také skutečně pozemský není. Jde o dosud nejdetailnější záběry povrchu Slunce, pořízené čerstvě spuštěným teleskopem Daniela K. Inouye na havajském ostrově Maui. Jde o další střípek do fyzikální skládanky zvané Slunce, který nám pomůže například vysvětlit, proč je jeho koróna natolik žhavá. Současně je však vizuálně ohromující, takže se dočkal více než statisíce retweetů a obdivných komentářů od lidí, kteří běžně vědecké novinky nesledují.

Koncem předloňského roku vypuštěná kosmická Parkerova sluneční sonda nám o naší mateřské hvězdě dost možná prozradí daleko více, než jsme měli možnost vyzkoumat za čtyři století od doby, kdy Galileo Galilei prvně namířil teleskop k nebesům. A nejde jen o naše Slunce, jsme zkrátka svědky obrovských skoků v poznání vesmíru.

 

Život za humny

Nedlouho předtím, než jsem se v roce 1991 narodila, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky