„Naše budoucnost. Naše skvělá budoucnost. Tady.“ Žena stojící v právě vytěžené krajině ukazuje před sebe. „Vidíš to? Tohle je naše budoucnost. Odpad. Toxický odpad. A ochranka všude kolem… Takhle to nemůže pokračovat.“
„Kdo to zastaví?“ ozývá se zpoza kamery.
Žena pokrčí rameny: „Asi my? Kdo jiný? Soud? Politické strany? Vláda? Nevěřím tomu. Musíme to být my, co žijeme tady a v sousedství. Nemyslím, že by to mohl udělat někdo jiný… Bůh? Možná…“
Angela Anderson je umělkyně a filmařka, v jejíž tvorbě se snoubí filosofie, ekologie, ekonomie s feministickou a queer teorií. Od roku 2013 spolupracuje s Angelou Melitopulos a s aktivisty proti těžbě v severovýchodním Řecku na audiovizuálním badatelském projektu Unearthing Disaster (Odkrývání pohromy). V roce 2015 se nově zvolená řecká vláda zavázala ukončit provoz povrchového dolu, ale ekonomická situace v Řecku a požadavky mezinárodních věřitelů se těmto plánům postavily do cesty. Projekt proto nabádá k přehodnocení provázaných ekonomických, společenských a politických systémů, které nás ve jménu zisku vedou k ekologické a kulturní zkáze. Protestní hnutí, jež Angela Anderson zobrazuje, trvá na tom, že naše přežití závisí na globálním politickém boji za rozpoznání ekologie jakožto průsečíku, v němž se protínají nejen environmentální, ale i společenské, kulturní, ekonomické a etické hodnoty. Ve videu Unearthing Disaster II (Odkrývání pohromy II) umělkyně poetickým způsobem nahlíží na organismy, které jsou dnes ohroženy, a staví proti sobě inteligentní, molekulární, rhizomatické sítě rostlin, stromů, pramenů a Země obecně a masivní, násilnou, mechanizovanou destrukci ve službě zisku a „rozvoje“.