eskalátor

Francouzskému prezidentu Emmanuelu Macro­novi se v poslední době moc nedaří. Protesty proti jeho penzijní reformě pokračují, a jak dopadne zákon v parlamentu, také není jisté. Nervozitu prezidentského tábora vyvolávají i blížící se komunální volby, které proběhnou v druhé půli března. Mimořádně zapeklitá situace panuje v Paříži, kde Macronova strana La République en Marche! musí nejen čelit vzdorokandidátovi z vlastních řad, excentrickému matematikovi Cédricu Villanimu, ale také přišla o svého kandidáta na primátora Benjamina Griveauxe, horujícího pro rodinné hodnoty. Ten se vzdal kandidatury poté, co se na internetu objevilo video, na němž onanuje pro milenku, doprovázené pikantními zprávami určenými opět jiné ženě než manželce. Obojí pustil do světa ruský exulant a performer Petr Pavlenskij, který svůj čin obhajuje slovy: „Griveauxův soukromý život přestal být soukromým ve chvíli, kdy učinil svou ženu a děti nedílnou součástí své image a kampaně.“ Odhalení, že za zveřejněním stojí Pavlenskij, vyvolalo vřavu – část politiků a komentátorů dokonce naznačovala možnost odebrat mu azyl a „vrátit ho Putinovi“. To naštěstí zákony neumožňují, a tak byl pouze obviněn ze zásahu do Griveauxova soukromí. Pavlenského můžeme zařadit do tradice ruských emigrantů, začínající Leninem, kteří nerezignují na vlastní kritický názor, jen aby se zalíbili společnosti, kde našli útočiště. Každopádně je přímým opakem těch superintegrovaných migrantů, kteří plni vděku volí Marine Le Penovou.

J. Horňáček

 

Jaroslav Faltýnek hrající druhé housle v hnutí ANO má kromě politických ambicí i svérázné umělecké sklony a rád je ukazuje na veřejnosti – nedávno na prodejní výstavě v Občanské plovárně v Praze. Faltýnek je milovník kubis­mu a dle svých slov „mazal“, který vytváří barevné skvrny bez konkrétního nápadu, ale s chutí, a který se pak jen dívá, co z toho vyleze. Není nad dětskou intuici bez konceptu, zvlášť když to něco vynese. O tom přece vědí své i další místní celebrity od herců po hokejisty, jež prodávají svůj „brand“ i v podobě „uměleckých“ artefaktů. Jacksonu Pollockovi české politiky je nakonec prý jedno, kdo si jeho obrázek za lidových pár set tisíc korun vlastně koupí, jestli Petr, Pavel, Jirka nebo Marek. Máme v těchto jménech hledat aktéry domácí politiky, kteří by rádi měli Faltýnkovy relaxační skvrny doma nad postelí či v pracovně, nebo jsou to snad jména svatých chránících politiky před soudy kvůli střetům zájmů? Těžko říct. Stejně jako je těžké rozhodnout, jedná­-li se v případě statisícových patlanic o novou verzi zvrhlého umění, marnou snahu o „zušlechtění“ domácí politiky nebo jen sofistikovanou formu korupce.

P. Mareš

 

Guerillový marketing Pavla Novotného, starosty městské části Praha­-Řeporyje, nepotřebuje ke své efektivitě žádný početný, nákladný tým, jako je tomu v případě tolika jiných politiků. Stačí mu notebook či mobil s připojením na internet – základní výbava trolla. Musíte nicméně znát alespoň základy psychologie, odhadnout slabiny vaší kořisti a útočit na ně. Novotného liberálně pravicová propaganda ve stylu „udělej si sám“ ovšem není žádnou punkovou subverzí, ale další metamorfózou ideologie v době, kdy kapitál potřebuje zlé klauny k odvedení pozornosti od klíčových problémů k těm podružným. Nemrtvý moloch dál vstřebává kontrakulturní manýry jako čerstvou krev. A zatímco liberálové už odkládají kravaty, levičáci stále nemají co nabídnout – leda své ducaté tváře.

T. Schejbal

 

Nejvyšším představitelem České republiky je technokrat moci inklinující k autoritářským režimům, nedávno usvědčený ze lži, za kterou mu byla soudně nařízena omluva. Vládu vede populistický miliardář. I on má své zkušenosti se soudy, jež stejně jako prezident ignoruje. V poslanecké sněmovně není zastoupena ani jedna levicová strana. Sociální demokraté ve snaze o přežití hodili za hlavu i poslední zbytky sociálního cítění a momentálně vedou prostřednictvím ministerstva práce a Jany Maláčové boj s těmi nejchudšími a nejpotřebnějšími. A komunisti? To jsou ultrakonzervativci před coming outem, jdoucí na ruku českému i světovému velkokapitálu. V čele katolické církve stojí člověk, pro nějž je církev především mocenskou a vlivovou organizací. V mediálních radách pomalu a jistě usedají konspirátoři a lháři… Kdo však představuje největší nebezpečí pro současnou českou společnost podle neoliberálních médií? Mladá levice. Tedy politická síla, která nemá na podobu a fungování České republiky skoro žádný vliv. A přesto se před ní varuje horem dolem seshora i zespoda.

T. Čada

 

Iniciativa Cirkusy společně zvažuje vyhlášení občanské neposlušnosti. Vadí jí, že sněmovna hodlá zatrhnout drezúru divokých zvířat: klíčový zemědělský výbor podpořil pozměňovací návrh k postupnému ukončení jejich využívání v českých cirkusech. V nejbližších dnech tak pravděpodobně medvědi na koloběžkách zablokují silnice, zaparkovaná auta rozšlapou sloni a provazochodci spustí masivní letákovou kampaň. Jenže občanská neposlušnost by se měla týkat jiné části projednávané novely o ochraně zvířat. Obětí party vzývající kult Vaška Karase a páchající těžko obhajitelné násilí na exotických zvířatech je totiž jen pár, kdežto slepice v klecích se počítají na miliony. A počítat budou, protože zákaz klecových chovů naopak kvůli sněmovním výborům a poslancům ANO v nejbližší době nepřijde. Když už se čas od času navrhuje, aby si čeští zákonodárci zkusili žít z platu ve výši minimální mzdy, neměli bychom jim nabídnout také bydlení v klecích?

V. Ondráček